---

Malé, respektive maloobjemové čtyřdobé motocykly jsou ve světě kult. K nám zatím dorazil pouze fenomén pitbiků a miniaturních Hond Monkey a jejích pozdějších derivátů. V Česku jsou totiž minimotocykly pořád brány jen jako nějaká legrace, doplňková věc na blbnutí. To se sice přesně slučuje s politikou každého výrobce těchto „splašených trubek“, ale původně určitě nikdo netušil, jak daleko tohle povede. Z minimotorek (teď nemám na mysli závodní minibiky) se stala zcela samostatná motocyklová skupina, jejíž vyznavači se chovají úplně stejně jako majitelé dospělých strojů. Ladí, tuní, přestavují, závodí, jezdí na expedice, ale navíc pak dokážou své motocykly naložit třeba do malého Fiata, samozřejmě bez pomoci početné skupiny přátel.

Postaveno na vzhledu
U nás půjde něco podobného jen velice pomalu. Český motorkář má totiž v hlavě pořád zakódováno „čím větší, tím lepší“. Jedním z argumentů, který by možná dokázal změnit myšlení některých lidí a přesvědčit, že při velmi nízké váze může být i s malým objemem zábava, je právě Skyteam Ace. Parádní klasik řekněme „juniorské velikosti“, poháněný malým čtyřdobým motorem, je totiž jakýmsi přechodovým stupněm mezi světem velkých a malých motorek. Motor, respektive jeho vlastnosti jsou velmi podobné těm, které pohání ostřejší verze minimotorek Monkey, Dax, Gorilla, Skymini a podobně, nebo naopak hodnější typy pitbiků. Avšak svými rozměry a jízdními vlastnostmi spadá Ace zcela jasně mezi motocykly kategorie od 125 do 350 cm3. A to i ve verzi 50, která se svou velikostí od stopětadvacítky nijak neliší.
Hlavní devizou „esa“ („ace“ znamená anglicky eso) je především jeho nadčasový vzhled a to, jak a z čeho je vyrobené, což mu neskutečně rozšiřuje věkovou skupinu potenciálních zákazníků. Současné malorážky s objemem 125 jedou v moderních designech, plastech, kapotážích a jsou vymyšleny tak, aby zaujaly především mladé kluky, kteří s motocykly teprve začínají. Takže lidé od pětatřiceti nahoru na nich vypadají přinejmenším podivně a vtipně. To prosím bez urážky.
Ace je něco úplně jiného. Na tuhle dvácu můžete totiž sednout v jakémkoliv věku a nikdy to nebude nikomu divné. Naopak! Lidé se spíš otočí a v hlavě jim vyskočí otazník, co že je to za krásného veterána.

Závoďák s kompromisy
Když se začnete pídit po historii Skyteamu Ace, najdete spoustu stejných odpovědí, že jde o věrnou kopii padesátky Honda Dream. Už se ale jen málokde dočtete, že Dream byl také pouze kopií, a to velice úspěšného, ryze závodního modelu Honda CR 110, který debutoval v Grand Prix v roce 1962. Ostatně model Dream byl v Hondě zkonstruován pouze jako speciál k padesátiletému výročí divize motocyklů koncernu Honda, které se slavilo v roce 1997.
Dreamů se vyrobilo pouze 3000 kusů. Některé prameny dokonce uvádějí, že jich bylo vyrobeno pouze 1962. Každopádně se z nich stala absolutní legenda. Dodnes se neskutečným způsobem upravují a předělávají a společnosti jako Takegawa nebo Elsberg Tuning na ně vyrábějí neuvěřitelné množství závodních komponentů včetně přeplňovacích kitů! Bylo pouze otázkou času, kdy se někdo pustí do výroby kopií nebo replik, chcete-li. A byl to právě Skyteam z Hong Kongu, respektive Skyteam ve spolupráci s belgickou firmou Queen Garden.
Jejich café racer je v nabídce ve dvou verzích 50 a 125 cm3 a je to „retro jako prase“. Jednoduchý rám svařený z ocelových trubek, klasická kyvka, elegantní dlouhatánská plechová benzínová nádrž, plechové blatníky s klasickým uchycením. Vše absolutně jednoduché, čitelné a hlavně opravitelné v domácí dílně, což je vlastnost, kterou už většina současných motocyklů postrádá. Co tam nemuselo být, tam prostě a jednoduše není. A já bych sundal ještě i ty blinkry a zadní blatník. A místo tachometru bych tam narval otáčkoměr. Pak by to už bylo bez kompromisů. Líbivosti rozhodně nahrává i barevná kombinace, které dominuje červený rám.

Miniatura i pro velké chlapy
Motocykl na test přivezl Ivo Kaštan osobně a jeho první otázka byla, kdo ho bude testovat. Jestli Hawk, Kuba nebo Honzis, tedy lidé, kteří před tím, než nastoupili do ČMN, dělali statisty v dokumentu o Dachau (ostatně to by Ivo mohl dělat klidně taky). Tak jsem mu hned vysvětlil, že s těmi by to nebyl ten správný test. Že cílem je zjistit, zda je Ace opravdu pro každého. Takže jsem se testu zhostil sám a ještě jsem přibral známého motomechanika z Vysočiny, Davida Havlíčka, který je postavou něco mezi King Kongem, obrem Kolodějem a Shrekem. A Ace 125 obstál na výbornou!
Trápili jsme ho (a sebe taky) skoro celé odpoledne při teplotě
0 °C v mokru a mlze. Se starty za pomoci mechanického sytiče žádný problém a na jedničku mile překvapil nečekaným odpalem a chutí jít do otáček. O své univerzálnosti mě Ace přesvědčil hned při prvních metrech. Zdá se být možná velmi subtilní a malý, ale tím, jak daleko od krku má posazené sedlo, není nepohodlný ani přerostlíkům. Jako by postava jezdce opravdu nehrála takovou roli. Na plusových bodech se samozřejmě podílí i umístění stupaček, které jsou tak akorát.
Jízda na něm je prostě sranda. A o to šlo výrobcům zřejmě především. Motorka je díky své hmotnosti neskutečně ovladatelná a vodí se do zatáček prakticky jako bicykl. Hodně mě překvapilo, jak se dá i v mokrých zatáčkách spolehnout na ty úzké, nebezpečně se tvářící žiletky. Opravdu netuším jak, ale dá. A brzdy? Ty bych zařadil do čeledi „jedovatých“. Tedy alespoň tu přední, která by spolehlivě zastavila i plnotučnou pětistovku.

Je to o pocitech
Ace není o rychlosti. Je především o pocitu a zážitcích, které vám při jízdě přináší. Je to typický příklad stroje, na kterém nemusíte projíždět zatáčku rychlostí od
160 km/h výš, aby vám jízda připadala dostatečně divoká. Za ty peníze prostě hodně muziky. I pro Shreka! A jestli by vám třeba některé komponenty připadaly v základu přeci jen poddimenzované nebo slabé (já se třeba úplně neztotožnil s funkčností zadních tlumičů), pak se dá sáhnout do nabídky Takegawy, kde je na Ace neuvěřitelné množství dílů. A abych nezapomněl – Ace je homologován jako dvojmístný, takže ho lze předělat i na účelový dopravní prostředek. Jen hmotnost spolujezdce nebo nákladu by prý neměla překročit 75?kg.

Motocykl do testu zapůjčila firma Marron Racing.

Fotogalerie

---