Lovecká sezona
Tento článek vyšel 15. září 2016
v ČMN 19, na straně 2, v rubrice ÚVODNÍK
Střílím rád a to je fakt. Pořád si myslím, že nejlepší bezalkoholový ČMN večírek (víc se jich bez lihu nekonalo) byl před pár lety kdesi na střelnici ve Strašnicích. Už bych tam netrefil, ale moc dobře si pamatuju, z jakých všech bouchaček jsme tam pálili. Od "obyčejný" devítky přes pušky všeho druhu po nějakej kovbojskej kanón, co lámal zápěstí. Byl to dobrej mejdan.
Jo, musím dodat, střílím rád, ale vždy jen na terče. Ne nadarmo mě předcházela pověst trojskýho lamače špejlí. Někteří provozovatelé pouťových střelnic zavírali, jen co mě zmerčili u vstupu.
A co s tím vším mají společného motorky? Před pár dny jsem zahlédl kus nějaké detektívky, kde se zločin stal na honu. Tak jsem si vybavil příhodu, kdy jsem valil směr Dubá, takže parádní kochačka a zatáčky, a i když tudy jezdím desítky let, spatřil jsem něco, co nikdy předtím.
Poděl silnice seděli na stoličkách a jednonožkách myslivci a s laufama namířenýma do lesa čekali (nebo číhali nebo jak je to správně). V délce několika kilometrů desítky lovců. Jako rybáři podél řeky, jen místo prutů byly nabité pušky. Celkem je chápu, na stejné silnici jsem se málem srazil s divočákem, ale vědomí té palební síly mě děsilo. Nechtěl bych být houbařem v inkriminovaném revíru. Anebo snad hobby offrouďák škádlící svůj nový stroj. Bůh ví, jakému zvířeti se vytočený dvoutakt podobá...
Petr Pour
Vyšlo v ČMN 19/2016