Ve znamení čistoty
Autentický bobber od Custom Ops. Bratislava
ČMN podporují projekt V4 Custom a díky němu teď občas zavítají i ke stavitelům ze zemí bývalého východního bloku. A nemusí to být vždy jen kvůli motocyklu, který je od A do Z převratný. Třeba jako tenhle „maskovaný“ Shovelhead. Možná není ani inovativní, ani extra nápaditý... On totiž nemusí, je prostě nádherný a jede ukrutně!
A to bohatě stačí!
Hrdiny dnešního příběhu jsou známý slovenský stavitel motocyklů Braňo Šimek alias „ujo Sršník“, šéf společnosti Custom Ops. Bratislava, a jeho dlouholetý kamarád a zákazník v jedné osobě, Igor. Ten už nějaké Harleye měl, což ještě před pár lety nebylo na Slovensku úplně běžným jevem. Tedy za běžný jev se rozhodně nedalo považovat ani to, že někdo ze Slovenska přišel k Sršňovi do dílny a zcela jasně mu vysvětlil, že chce stavbu, že to bude old school a bude to vypadat tak a tak... Na tohle Sršeň slyšel. Igor mu se svým přáním padl do oka, protože právě stavby ve stylu old school má Braňo nejradši a dnes, v roli generálního manažera slovenského zastoupení H-D, při jejich tvorbě dokonale relaxuje.
Prvním stavebním kamenem, který Igor koupil, byl originální starý motor H-D Panhead. A bylo rozhodnuto, že půjde do klasického tvrdého rámu. Až na pár detailů, jako byly třeba obří pneumatiky (ale nádherně obří!), nechal Igor Braňovi a jeho kolegům z vývojové laboratoře u „centrálneho cintorína“ celkem volnou ruku a nevymyslel si prakticky vůbec nic navíc. Sršeň dlouho přemýšlel, co s tím, až si pak řekl, že je na čase po všech těch tematických motorkách postavit něco, co bude absolutní klasika, vrátí se zpět ke kořenům a vyzdvihne krásu a pravý účel bobberů z Ameriky padesátých let. Výsledek však měl být plně funkční, spolehlivý a jezditelný za každého počasí i na delší štreky. Proto old school, ale z nových věcí.
„Hůsenice“ dokonalým technickým detailem
Základem se stala dokonalá kopie rámu Panhead Wishbone od společnosti V-Twin (to je opravdu nákladná záležitost), na kterou byla vpředu napasována originální stará H-D z modelu WL 750, známá „unnrovka“. Kostra pak dostala klasická vypletená kola 16“. Už dopředu se vědělo, že na tuhle mohutnou, až macatou motorku přijdou i velmi výrazné pláště, aby podpořily všechno to maso, takže ráfky mají nezvykle šířku 4“ namísto originálních 3,5“. Ty obrovské balónové pneumatiky jsou pak samostatnou kapitolou. Nesou značku Firestone, jsou hodně nekompromisní, extrémně dobové a hlavně je na Slovensku zatím nikdo moc nemá!
V průběhu stavby ortodoxního starého bobberu se Sršeň začal zabývat i motorem. Velmi záhy zjistil, že motor opravdu není v nejlepším stavu a že kdyby se měl udělat na 100?%, sebere to hodně času a především peněz. Takže originální Panhead nakonec putoval z rámu ven a jeho místo zabral zbrusu nový „pán všech krouťáků“, velmi osvědčený agregát Shovelhead 93“ od amerických S&S Cycle. Se stavbou motorky je to podobné jako s profesionálním tuningem auta. Přidáš-li na výkonu, musíš přidat i na spojce, podvozku a především brzdách. S podvozkem u hardtailu moc provádět nelze, ale s brzdami naštěstí ano. Plánované repliky starých bubnovek vzaly za své a na jejich místo přišly spolehlivé dvoupístkové brzdiče Performance Machine a vrtané kotouče CCI. Kupodivu tyhle brzdy ani zbytečně „neřvou“ a nekazí starý dojem celého stroje.
Splněný sen
Igor chodil kolem rostoucího monstra a pořád řešil, že Shovel dobrý, ale že to má každý a co s tím prý Braňo udělá. Jednoho dne ho Sršeň slušně uzemnil, když z krabice vytáhl luxusní ventilová víka, tzv. „rocker boxy“ od společnosti Iron Wing, přesně kopírující hlavy celosvětově tolik žádaných motorů Knucklehead. Jen pro zajímavost, tahle víka se vyrábí v Německu, a vzhledem k tomu, že zcela zásadně mění vzhled všech H-D agregátů z let 1966–1984, je o ně obrovský zájem. Taky si drží cenu, pár vík se prodává za 1450 USD! S těmito víky to byl teprve pořádný designový posun zpět!
Celý motocykl na sebe vlastně upoutává díky třem věcem. Obrovskému motoru a dvěma majestátným pneumatikám. Vzhledem k faktu, jak důležitou stavební jednotkou se motor stal, začal konstrukční tým vymýšlet ještě další oku lahodící detaily. Nápad s ručním gravírováním, kterému se nakonec částečně nevyhnul ani karburátor S&S, je opravdu bomba. K motoru Braňo doskládal celý otevřený primární převod BDL a spojku originál H-D. Převodovka je robustní čtyřrychlostní RevTech. Jak jinak než s pouze nožní nakopávačkou!
Na motorce nenajdete vůbec nic, co by nebylo účelné. Zajímavé technické detaily tak u tohoto „Knovelheadu“ (jak říkají hybridům se svými ventilovými víky chlapci z Iron Wingu...) tvoří například velký chromovaný olejový filtr, naopak miniaturní měřák tlaku oleje či stejně minimalistický tachometr z levé strany motocyklu. Velice fešácké jsou i ochranné chromované „převlečníky“ na výfukových svodech.
Nejlepší blatník je žádný blatník...
No a když to celé vypadalo jako motorka, bylo potřeba už jen doladit pár detailů. Spojka je nožní (kopie Panhead), řazení ruční přímo na převodovce. Tomuhle řazení se říká „jockey shift“, protože když si člověk potřebuje přeřadit, strká si ruku pod zadek, což evokuje jezdce, který chce pobídnout koně. Stupačky jsou celkem zvláštní. Dlouho jsem přemýšlel, co jsou zač, až jsem na to přišel. Jsou to původně jednoduché pedály z nakopávaček vojenských modelů WLA a WLC 750. Zajímavý nápad... Nožní brzda je ze starého Panheadu (model Duo Glide) s nádhernou nádobkou na kapalinu Wagner. Líbí se vám sedlo? No mně moc! A přitom to není žádná amerika, ale Jawa 175 Speciál. Jako by ho vyšvihli přímo ve firmě Messinger! K tomu všemu se hodí decentní hliníková olejovka pod sedlem. Na můj vkus je tedy hodně malá, ale prý se do celého systému dá narvat přes tři litry oleje, což by opravdu mohlo stačit. Benzínová nádrž je na tomto motocyklu proměnlivou položkou. Igor má asi tři různých tvarů a velikostí v podobném laku a ty si mění dle nálady a účelu! Tak tomu říkám zajímavý přístup. Ta na fotkách je klasický Mustang. Ten samý, který měly motocykly v kultovním snímku Easyrider.
Taky vám připadá, že tahle věc ještě není dodělaná? Že jí něco chybí? Ano, jsou to blatníky. Ale nechybí. Tahle motorka je prostě nemá. Prý je postavená jen na pěkné počasí. Dopředu Braňo na svoje stavby nedává blatníky ze zásady. Už léta tvrdí, že „je to nezmysel“. Vzadu blatník byl. Tak dlouho ho zkracovali a přetvarovávali, až zjistili, že je tam úplně zbytečný... Kdysi mi Honza Müller, jedna z legend české H-D scény, říkal, že motorka je vždycky nejhezčí bez blatníků. Že až se to celé pozakrývá, tak už to není ono. No, jak si to tady tak znovu prohlížím na těch fotkách, měl pravdu!
Fotogalerie
