Zacinkáme klíčema
Právě na novinových stáncích a u čerpacích stanic.
Když jsem se do „čémenek“ vracel, říkal jsem si, že nechci řešit žádnou politiku.
A to ať už na té vrcholové úrovni, nebo na sportovní. Pořád beru motorkaření jako formu zábavy, hobby a uvolnění, tak ať se čtenáři především baví. Pravda, některé kauzy prostě přehlížet nejde a také je nepřehlížíme. Nicméně nebudu řešit nejrůznější excesy našich politiků, ať si mluví sebevíc sprostě. Nehodlám vás ani zatěžovat tunelem Blanka, jehož otevření se přibližuje a vzdaluje pravidelně jako mořský příliv a odliv a na nějž netrpělivě čekám. Jenomže je mi jasný, že klukům třeba z Vysočiny je tunel mezi nějakým Břevnovem a Trojou úplně u vejfuku.
Je tu ale jedno politické téma, které zmínit chci. Náhoda tomu totiž chtěla, že mi před pár dny zavolal bratranec s úžasnou zprávou. Našel vysněný motocykl, ve špičkovém stavu, za hubičku a jen 320?km od Prahy. „Tam jsme za chvíli, to je, jak když jedu na Moravu,“ pravil. Jenže onen motocykl nebyl na Moravě, ale v Německu.
Tak fajn, on to domluví, já seženu auto a pofrčíme. Nic nám nebrání. A plánované datum tohoto parádního výletu? 17. listopad 2014. Hodí se nám přesně den, kdy Česká republika oslavuje pětadvacet let demokracie a svobody. Jak symbolické. Nepotřebujeme žádné výjezdní doložky, žádná povolení, nemusíme nikde v pasáži šmelit s valutami, nemusíme škemrat u žádného aparátčíka, aby nás pustili jen pár kilometrů na západ pro vysněnou motorku. Prostě si v pátek řekneme, vybereme peníze z účtu a v pondělí můžeme frčet. Pravda, historku trochu kalí fakt, že tento konkrétní výlet se nakonec nekonal, protože motorku prostě koupil už někdo před námi. Ale to nic nemění na tom krásném pocitu, že možnost jsme bez problémů měli.
Nevím, jak moc si český národ za poslední čtvrtstoletí polepšil nebo pohoršil, ale vždycky, když zachrastím klíčky od motorky, vzpomenu se, že bývaly časy, kdy dostat se ke špičkovým motocyklům bylo pro našince prakticky nemožné.
Příjemný podzim přeje