---

Vybíráte-li městský skútr, řešíte, jestli malá nebo velká kola. Když velká, skončíte zákonitě u Hondy SH, totálního bestselleru a etalonu své třídy, a jí podobné konkurence. Ovšem pozor, esháčko se pár let dělá kromě běžných 125/150 i ve tříkilu, a v této objemové variantě moc na výběr není, pokud trváte na tom, že váš skútr bude městská štika a ne polocestovní gauč. Letos se tento fakt pokouší změnit Kymco svým novým modelem GT 300i a inspiraci Hondou se ani nesnaží zakrýt. Má se SH300i začít bát?

Prostor na palubě
Na obrázku vypadá jako jakýkoli jiný skútr se 16“ koly, ale naživo vidíte, že je to trochu větší konfekční velikost. To nás znalé věci nemůže překvapit, přeci jen Kymca řady People nám v různých objemových variantách prošla rukama a u všech se nám líbilo, že ač asijské výrobky, počítají hlavně s uživateli evropských rozměrů.
Dostatečný prostor na palubě je to první, co mě při nasednutí upoutá. Mé 173?cm jsou zvyklé, že jim jsou skútry tak akorát a občas už i někde škrtí, ale tady je to pohodlný freestylový ohoz. Sedlo je pěkně prostorné, ovšem také celkem tvrdé. Překvapuje mě pozice řídítek. Normálně jsem je na první pokus netrefil, dával jsem ruce o fous níž, zvyklý na SH. Kymco má řídidla výrazně výš, úplně máte pocit, jako by před vámi rostl sloupek a z něj nahoře rašily rukojeti. To mi výrazně zvedá náladu, protože mám před sebou 180km cestu domů na východ a tohle dává tušit alespoň mírnou ochranu proti foukání. Na SH a jeho derivátech jsou řídítka níž a vše od pasu nahoru je vystaveno nemilosrdnému větru. Tady si jen musím zvyknout na jejich zvláštní zahnutí směrem dolů a na široké rukojeti, na které si ale stejně nezvyknu nikdy…

Překvapivě praktické
Typickou bolestí skútrů s velkými koly je praktická absence podsedlového prostoru a People není výjimkou. Úplně stejná bída jako na SH, ani svou otevřenou helmu jsem tam nedostal. A skútr bez úložného prostoru je jako skútr bez benzínu, prostě na nic. Naštěstí tohle v Kymcu řeší už v základu kufříkem, který sice není zrovna prémiově zpracovaný, ale je tam, a to je nejdůležitější. Potěší i uzamykatelná schránka pod řídítky a háček na tašku. Takže nakonec je to i praktický povoz.
Vyrážím a zjišťuji, že mé předpoklady týkající se pozice řídítek byly správné. People má dokonce maličký větrný štítek nad přístrojovkou a nevěřili byste, jak moc je to znát. Ani se nemusím moc krčit a na dálnici hravě udržuji rychlost dokonce mírně nad povoleným limitem, přičemž si vůbec nepřipadám jak na větrné hůrce. Mám konečně dost času prohlédnout si budíky – velikánský tachometr, pár kontrolek a na digitálu čas, kilometry, teplota vody a stav paliva. Takže kompletka, co potřebujete k životu a komfortnímu provozu. Jen škoda, že palivoměr je trochu hysterka a posílá mě zbytečně brzy k pumpě, protože devítilitrová nádrž vystačí na hodně dlouho. Čímž se zvolna přesouváme ke kapitole motor…

Sprinter s nízkou spotřebou
Čtyřdobý vodník je totiž jednoznačně nejlepší stránkou celého skútru. Stejné jádro používá i luxusní Downtown, a tak jsem už trochu čekal, že ve výrazně subtilnějším (rozměrově, ne hmotnostně) Peoplu bude makat ještě divočeji. A taky že jo. Kymco jako jediný výrobce nabízí plnohodnotné tříkilo s téměř 30 koníky, jehož dobře udělaný variátor ještě pomáhá optimální dodávce točivého momentu na zadní kolo, a dynamika tohoto skútru je vynikající. Řekl bych, že žádné jiné tříkilo takhle nejede, je to jasný sprinter.
Zkusil jsem ho podržet na dálnici a z kopce tam bylo skoro 160! Celou cestu jsem měl ale dojem, že si tachometr celkem dost vymýšlí, ovšem když jsem doma vzal GPS a porovnával udávané a skutečné hodnoty, tak „kecavost“ byla mnohem menší, než jsem čekal. Továrnou avizovaných poctivých 130 km/h frčí People po rovině s prstem v nose. A nejlepší je, že za to skoro nic nechce. Skútr, který takhle akceleruje a po dálnici dokáže držet „nadlimit“, by klidně mohl žrát víc než mnou naměřených 3,6 litru na sto.

Sportovní podvozek
Na sportovní notu je naladěn také podvozek. Na jednu stranu je fajn, že má silný motor adekvátního parťáka, na druhou stranu je People docela drncátko, a to navzdory velkým kolům. Když k tomu přičtete tvrdší sedlo, neměli byste počítat s nějakým přehnaným komfortem a po městě se naučíte raději kličkovat mezi kanály. Což nejde kdovíjak lehce, protože People má vzadu namontovanou stočtyřicítku gumu, která trochu zabíjí obratnost, ale zase dává skútru nečekanou stabilitu a jistotu v náklonech. Jakmile se objeví dobrá zatáčka, rozzáří se vám oči a vrhnete se do ní jako do náruče své milované a ta zadní guma vás v ní podrží. Prostě sportovec.
Trochu mě překvapilo, že brzdy nejsou vybaveny ABS a propojenou funkcí, to když jsem viděl „zubatý“ prstenec na předním kole a třípístkový třmen, navíc Kymco ábíčko udělat umí, viz test modelu Downtown. Pak už by asi byly v rámci skútrů dokonalé, protože brzdí parádně a mají velkou sílu.

Cenou to není
Zpátky k úvodní otázce: má se Honda SH300i začít bát? Po testu mohu říci, že by rozhodně měla počítat s tím, že jí ubydou kupci. Ne snad kvůli ceně, která se u obou strojů liší jen minimálně, ale protože Kymco People GT 300i je plnohodnotným konkurentem, který se nemusí podbízet finančními úlevami. People by mohl zaujmout hlavně ty, kdo se neradi tísní a komu voní sportovnější cesta životem.

Skútr do testu zapůjčila firma MSA Motor Sport Accessoires.

Fotogalerie

---