---

František Šťastný
Narodil se roku 1927. Podle dosažených výsledků je označován za nejúspěšnějšího československého jezdce. Ze závodního bicyklu (zúčastnil se Závodu míru a dokončil ho) rychle přesedlal na motocykly. Za svou kariéru nasbíral nejen řadu pohárů, ale také zranění. Podle vlastních slov snad neměl v těle nezlomenou kost. Přesto se na závodních tratích pohyboval až do roku 1972, když začínal již v roce 1947.
Největším úspěchem je bezesporu druhé místo v MS roku 1961. Při závodech MS stál jedena-
dvacetkrát na stupních vítězů. Měl třináct startů na TT na ostrově Man, kde se stal legendou. Přivezl si odsud osm stříbrných replik a jednu bronzovou. Neměl problém startovat i ve třech třídách během dne. František Šťastný zemřel v roce 2000.

František Bartoš
Svého času možná náš nejlepší jezdec (1926–1987) dovedl jet úžasně tvrdě, ale s motocyklem cítil, na rozdíl od Franty Šťastného, o kterém se říkalo, že motocykl moc trápil. Závodil na strojích ČZ v nejrůznějších kubaturách. Pětkrát vyhrál mistra republiky a prosadil se i ve světě. Na Manu skončil nejlépe čtvrtý, byl první při VC Rakouska a několikrát vyhrál také VC Československa. Další eso naší silnice František Helikar o něm mluvil takto: „Poznali jsme na něm, když šlo do tuhého. To zbledl, zakousl se do rtů, a my už věděli, že je zle, že jde do boje a že se před ním soupeři musí třást. To už mechanici signalizovali svým jezdcům: ,Jeďte co umíte, Bartoš nastoupil.‘ Franta ucítil svou chvíli a vždycky jí dokázal využít.“

Gustav Havel
Gustav Havel byl při našich největších úspěších. V roce 1961, kdy František Šťastný skončil druhý v celkovém pořadí MS, byl Havel (bylo mu 31 let) hned za ním. A stačilo tenkrát málo a pořadí na druhém a třetím místě bylo obrácené. S Františkem vyhrál v roce 1956 vytrvalostní závod Bol d’Or. Jeho třídou byly třistapadesátky, ve kterých získal zmíněný bronz v MS, sedm titulů v MR nebo vyhrál několik ročníků hořických zatáček (stanovil zde dlouho nepřekonaný rychlostní rekord). Kromě toho si ale připsal také titul MR v sajd-
kárech, kde v roce 1959 startoval společně s Ladislavem Štajnerem. Gustav Havel zahynul na sklonku roku 1967 při dopravní nehodě na motocyklu.

Bohumil Staša
Narodil se v roce 1944. Podle Frankovy encyklopedie silničního sportu dokázal získat dvacet titulů mistra republiky a vyhrát 90 domácích závodů, což už nikdo jiný nepřekonal. Jeho doménou byly stopětadvacítky, ale rozhodně se nebál ani větších objemů. To dokládá druhé místo na Velké ceně Československa v roce 1971 na ČZ 350 OHC. Nebýt zastavení projektu čtyřválcové Zetky inženýra Pudila z počátku sedmdesátých let, mohl Staša zle zatápět i tehdejším světovým jezdcům. Československá silnice ale tehdy již ze světa vyklízela pozice.

Václav Parus
Narodil se v roce 1927, ale závod mistrovství republiky jel ještě v roce 1991, tedy v 64 letech. Na své letité půllitrové Zetce dojel tehdy v Mostě na sedmém místě. Ale zpět k začátkům. Stejně jako Šťastný začínal na kolech. Po druhé světové válce ale přesedlal na motocykly. Velkou část své kariéry strávil v pražské Dukle. Jezdil na stopětadvacítkách ČZ a pro svou malou výšku často slýchal, že v Československu se nestaví motocykly na míru jezdcům, ale jezdci na míru motocyklům. Opak byl pravdou a Parusova Zetka byla opravdu postavená přímo jemu na míru. V roce 1955 vyhrál VC Československa, o rok později pak zazářil šestým místem na Manu. Čtyřikrát byl nejrychlejší v Hořicích a získal celkem tři tituly mistra republiky. Ještě nedávno se pravidelně zúčastňoval závodů veteránů.

Zbyněk Havrda
Padesátkový král. Tak by se dal nazvat hradecký Zbyněk Havrda starší. Narodil se roku 1939 a za svou kariéru získal devět titulů MR a vyhrál 52 závodů. V tomto směru je za Stašou a Balážem hned na třetím místě. Jeho jméno je ale především spojeno se značkou AHRA (vyvíjenou společně s Václavem Rathouským). Padesátka získala v roce 1971 díky Havrdovi třetí místo v hodnocení značek v MS. Sám Havrda dojel pátý při VC Československa, vyhrál VC NDR a šest závodů v Poháru míru a přátelství.

Stanislav Malina
Strakonický dudák Stanislav Malina se narodil v roce 1926. Je zřejmé, že celý život dělal dobré jméno tamní značce ČZ. S tou dokázal vybojovat čtyři tituly MR a vyhrát 26 domácích závodů. K tomu se ale musí připočítat například třetí místo z VC Itálie, čtvrté na Manu, vítězství při velkých cenách Československa, Jadranu, Maďarska a Rakouska. Společně s Františkem Šťastným úspěšně propagoval naše stroje v Indii. Stanislav Malina zahynul v roce 1964 při dopravní nehodě.

Antonín Vitvar
Univerzální závodník. A to bez nadsázky. Antonín Vitvar se narodil v roce 1904 a své úspěchy sbíral již před druhou světovou válkou. Nikoliv však jen na silnici, ale také v terénu a později i v automobilech. Byl sedmkrát členem Trophy týmu na Šestidenní. K silnici ho váže řada vyhraných závodů, mezi kterými je také první Velká cena Československa z roku 1950. Tehdy a o rok později to bylo s Nortonem, v roce 1952 pak VC ČSSR vyhrál v sedle půllitrové Jawy. Antonín Vitvar zemřel v roce 1978.

Jiří Koštíř
Jeden z nejlepších poválečných československých jezdců. To o Koštířovi (narozen 1928) říká encyklopedie motoristického sportu Století rychlosti. Bohužel jeho kariéru ukončila smrtelná nehoda v roce 1960 při závodech ve Znojmě. I tak dokázal získat dva tituly MR a vyhrát 14 závodů (podle Franka 13). Na mezinárodním poli vyhrál VC Maďarska, závod v Talinu a na bednu dojel při VC Rakouska a několikrát při VC Československa. Jeho pracovním náčiním byly motocykly ČZ.

Ladislav Štajner
Narodil se v roce 1917. Závodil na Jawách. Získal dva tituly MR na sólo motocyklech a dva na sajd-
kárech. Vyhrál osm domácích závodů a několik mezinárodních. Za spolujezdce měl v sajdě dokonce i Gustava Havla. Ladislav Štajner byl kromě velkého bojovníka také výborný mechanik a dobrák, který nikdy neodmítl pomoc dalším závodníkům. Tento tělem i srdcem velký muž zemřel v červnu roku 2006.

---