---

Nevidím! Jak mám kurňa testovat, když nemůžu otevřít oči? Ta zatracená bílá srágora je všude. Mám jí plný brejle, helmu, oči, plný zuby. To poslední ne doslova. Právě si to totiž dávám na nejnovější sněžné vychytávce Explorer. Tenhle Explorer je namontovaný na zle vytuněné RM-Z450 (Öhlinsy, laďák, tlumič řízení a tak podobně), jsou na ní startovní čísla 25 a nápisy Bittner. Letím sněhem, do uší mi mocně řve Akrap a Explorer pode mnou dělá úžasné věci. Miluju věci, které fungují. Tahle sněžná záležitost, ačkoli vypadá, že někomu vypadla z hlavy ve čtyři ráno na barový pult, se i přes svých zhruba 50 kilo chová ve sněhu dost suverénně.

Loktem ve sněhu
Nasednete, no, vyškrábete se do vysokánského sedla, dáte plyn, hodně plynu, spojka, zadní pás zabere, zaječí, předek se zvedne do vymrzlého vzduchu a letíte. Po několika seznamovacích tlamách vás Explorer dostane. Přestanete se bát – stejně není čeho – a za chvíli budete rejdit ve sněhu jak motorová myš. Pás nejeví žádnou tendenci k zahrabávání ani při rozjezdech, přeřazení z jedničky na dvojku taky v pohodě, takže hurá do zatáček. Nasadíte a vykroužíte zatáčku plavným obloukem. Jezdíte pořád větší a větší placky a nechápete, jak to ten Explorer dělá a co ten prašan vydrží. Když neuberete, umí Explorer v hlubokáči takové placky, že si dáváte zatáčky loktama a řídítkama po sněhu. Když uberete, dáte si tu zatáčku nejen loktem a řídítky, ale taky prdelí, zádama, nosem…

Mínusy?
Víte, že pomalu žádné? Nebo aspoň žádné podstatné. Nemá to přední brzdu (zkuste si kotoučovkou zabrzdit lyži), ale zadní brzda funguje dobře, nakonec ono to ve sněhu dost brzdí samo o sobě. Musíte si taky pořád hlídat benzín, motorce to ve sněhu na zdravém vzduchu chutná. Taky musíte hlídat chladiče, sněhem se rády zanášejí a přestávají chladičovat. Pokud má motorka dost výkonu, jede Explorer jako prase. Výrobce, firma AD Boivin, říká, že tyhle pásy můžete nasadit na všechny krosky od 250 cm3 výš. To je sice pravda, můžete si je skutečně namontovat na co chcete, třeba na enduráckou dvoudobou padinu, ale na čemkoli pod 450 to není ono. On už i té čtyřipade na trojku dochází dech, na dvěpade by to bylo trápení. Druhý Explorer byl namontovaný na Husabergu FE 550, a to bylo ještě lepší kakao. Taky si dávejte bacha na dopady do protisvahu na přední lyžinu – lyžina není kolo, které se odvalí, lyžina je kus vyztuženého plastu, který se ohne.
Motorka s Explorerem je vysoká. Není mi jasné, jak se na to může člověk vyškrábat po tlamě ve fakt hlubokém prašanu. Dobře, má to policajta, který vypadá jako kus hůlky Lindsay Vonnové vytažené ze zadku toho novináře, co o ní napsal, že je tlustá. Ten policajt dobře fungoval v normálním sněhu, ale v prašanu po pás si ho neumím představit.
Otázkou je traverzování upěchovaného svahu. Pás je zdola podélně podepřený jen uprostřed dvěma řadami koleček, boky jsou volné, a navíc je, stejně jako přední lyžina, do stran naklápěcí. Pokud byste ovšem měli nutkání, vyrábí se sada koleček na podepření pásu po stranách jako dodatečné příslušenství. Nicméně za sebe poslušně hlásím, že po dobu našeho pobytu na horách nikdo žádný problém s traverzem nezaregistroval.

Co je lepší?
Když se mě zeptáte, o čem Explorer je, řeknu vám: sranda, dobrej, zvláštní. Poslat to do sněhu tak jako s Explorerem se dá na máločem (…moc hezké slovo) a když to nezvládnete, je to daleko příjemnější, než válet se na krosce na tvrdé trati v létě. Když už jsme u těch pádů, teď si uvědomuju, že všechno to byly lowsidery směrem do zatáčky, nikdo nevyputoval směrem ven na highsidera. Akorát nevím, jak s touhle zajímavou informací naložit.
Nabízí se srovnání se sněžným skútrem. Sněžný skútr je pro dva, Explorer pro jednoho. Pokud jde o prču, je na tom líp sněžný skútr, teda pokud má výkon. Jestli ale na vás v zimě leze motorkový absťák, není co řešit. Navíc je Explorer o hodně levnější než sněžňák, garážování pásu a lyžiny nevyžaduje tolik místa jako garážování skútru, a v neposlední řadě: kde se dneska, u všech rohatých, dá ještě se sněžným skútrem blbnout?  

Fotogalerie

---