---

Předchozí XTZ750 Super Ténéré z výrobního programu Yamahy zmizela po sezoně 1996 a od té doby byla jediným zástupcem v segmentu velkých dobrodruhů pouze TDM900, již jste mezi cestovní endura mohli zařadit s přimhouřením obou očí a po dvou litrech slivovice. Nehledě k tomu, že na rozdíl od Super Ténéré za sebou neměla šest vítězství na Dakaru. Novinka se do pouštních klání již také nechystá, na to se nám již změnila pravidla a vůbec celý svět, ale kam se naopak chystá, je přímý boj s ostatními maxi endury v čele s bavorským R 1200 GS.

Centralizovaný motor
Jako pohonná jednotka slouží stále řadový, kapalinou chlazený dvouválec, ale tím asi veškerá podobnost se starým modelem končí. Tahle architektura, kterou používá i BMW F 800 GS, se nám jeví jako ideál, podélné dvouválce mají hrnce vytrčené do stran a véčka zase příliš dlouhou stavbu prodlužující rozvor. Yamaha tady dokonce přesunula chladič na levý bok (vpravo je baterka a spol. kvůli centralizaci hmoty), takže motor může být co nejvíce vpředu a o to víc místa zbude pro kývačku. Dvouvál se dvěma vyvažováky má suchou skříň (ovšem se zásobou oleje v motoru, opět centralizace hmotnosti), takže jej bylo zároveň možné posadit co nejníže při zachování slušné světlosti – a pozitivní vliv rotujících hmot nízko umístěné klikovky na ovladatelnost netřeba popisovat.
Klikovka má přesazené ojniční čepy o 270°, což dává dojem véčka a s tím souvisí i chování motoru – nepravidelnost zapalování poskytuje pilotovi lepší spojení se zadním kolem. Vrtání je menší a zdvih větší než u BMW, také Yamaha dosahuje shodného výkonu při nižších otáčkách (ale má o chlup menší krouťák).

Je to o elektronice
Tím nejzajímavějším na motoru je jeho elektronická nálož. Elektronický plyn YCC-T, jehož činnost vyhodnocuje řídicí jednotka každou tisícinu vteřiny, má dva módy, turistický a sportovní s rychlejší reakcí. A pak je tady dvoustupňová kontrola trakce, již můžete navíc zcela vypnout – tady elektronika porovnává rychlost obou kol a při prokluzu zadku sahá do zapalování, vstřikování i YCC-T. Obě tyto záležitosti mají své zobrazení na přístrojovce, která je kombinací velkého LCD displeje, otáčkoměru a mnoha kontrolek. Vzhledově je to sice tak trochu hračkárna 80. let, funkčně snad bude v pořádku, když nabízí i palivoměr a ukazatel spotřeby paliva.
Výčet elektronických fičur by nebyl kompletní bez zmínky o novém inteligentním brzdovém systému s ABS. Jeho řídicí jednotka samozřejmě vyhodnocuje údaje z čidel na obou kolech, ovšem současně s tím monitoruje i rychlost motorky, míru decelerace a prokluzu a zabraňuje tak smyku ještě dřív, než se do něj motorka dostane. Unified Brake System (tak se celé zařízení oficiálně jmenuje) také umí inteligentně rozdělovat brzdný účinek mezi přední a zadní kolo, když zmáčknete jenom přední brzdu – podle rychlosti, síly zmáčknutí páčky a zatížení, které motorka veze, rozhodne, kolik tlaku pošle do zadního třmenu. Ovšem, pakliže šlápnete nejdřív na zadek, zrušíte propojení brzd a můžete ovládat zadek i předek odděleně!

Přivítejte kardan
Ovladatelnost Super Ténéré je podle Yamahy nadprůměrná a kromě velké práce s těžištěm a rotujícími hmotami za tím stojí samozřejmě celé šasi. Rám je z oceli, která prý lépe odpovídá nárokům offroadové jízdy na velkém cesťáku, přední obrácená vidle dokonce umožňuje plné nastavení a zadku sice chybí možnost poladit kompresi, ale zase jeho štelování zvládnete bez vercajku.
Hliníková kyvka nese ve svém levém rameni kardan, což je ve světě velkých cestovních endur z Japonska převratná zpráva – prakticky všichni ostatní používají řetěz, jehož čištění, mazání a napínání dokáže dovolenou napříč kontinentem pěkně otrávit. Nota bene, když centrální stojan dostanete až za příplatek. No a Ténérka má jak bezúdržbový kardan, tak centrální stojan. Tyhle věcičky samozřejmě něco váží, a tak má Yamaha v kolonce hmotnost údaj 261?kg se všemi náplněmi. To je o deset kilo víc než u Stelvia NTX a propastných třicet nad úrovní BMW, ale zase je to patnáct pod Varaderem a navíc, není kilo jako kilo a více záleží na jejich rozložení, což by Yamaha měla mít hodně dobré.

Na(d) standard třídy
Jízdní pozice je prý přívětivá jak pro dlouhé silniční přesuny, tak pro terénní nasazení – s jízdou mimo asfalt to Yamaha totiž myslí vážně, stačí jen vyměnit hladké pneumatiky za „kopačky“. Řídítka jsou uzpůsobena pro jízdu vsedě i vestoje a mají sériově kryty rukojetí. U stupaček lze vyjmout gumové výplně a máte offroadové zubatice, no a sedlo, to si rovnou můžete nastavit do dvou poloh. Nastavitelné je i plexi. Do nádrže se vejde 23 litrů benzínu, na přístrojovce je 12V zásuvka, prostě Super Ténéré i po stránce péče o pilota ctí (či rovnou převyšuje) standardy své třídy.

Již za pár dnů
Nejdůležitější informace – kdy a za kolik. Cena ještě nebyla stanovena, ale je to jen otázka dnů. V průběhu tohoto měsíce totiž bude spuštěn internetový rezervační systém, přes který si Super Ténéré budete moci objednat. Tedy, vlastně Super Ténéré First Edition. Letos se tahle cestovatelka bude prodávat výhradně v „první edici“ s doplňky z příplatkové výbavy, kterými jsou boční hliníkové kufry (bez obav, podsedlový rám je zesílený a počítá s adventure nasazením), plastový kryt světlometu a hliníkový kryt motoru. Jinak seznam doplňků je pěkně obsáhlý, takže kdo chce, může utrácet peníze za vyhřívané hefty, vyšší plégo, o 35?mm nižší sedlo, ochranný rám s mlhovkami, hliníkový topcase… Tak tedy vítej, znovuzrozená Super Ténéré!

Fotogalerie

---