---

Zephyrů je na českém trhu s ojetinami jako šafránu. Modely 750 a 1100 jsou téměř nedostatkové zboží, pětsetpadesátek je jen o maličko více. Dalo by se říct, že čím větší objem motoru, tím menší šance ho u nás sehnat. Pokud uvažujete o koupi Zephyra, větší výběr vám nabídne německý trh.
Zephyr se vzhledem snaží připomenout své předky, hlavně legendu Kawasaki Z1. Škoda jen, že nemá i podobné výfuky jako Z1. Designově je to čistá práce dotažená do všech detailů a člověk, který se v motorkách příliš neorientuje, tipuje mnohem starší rok výroby. Na této motorce nenajdete výstřelky moderní doby, což je dobře. Klasický bike se totiž dá „zprasit“ kde čím, například diodovým koncovým světlem a´la nové XJR.

Moje stará... (ale dobrá)
Motor osazený v Zephyru se používal od osmdesátých let v čopřících Z550 (a jeho modelových odnožích) a sportovních GPZ50 (zde byl ovšem výkon o 15 koní vyšší). V roce 1991 se začal osvědčený pohon montovat do Zephyra. Čtyřválec o objemu 553 cm3, který byl ve výrobě nepřetržitě 17 let bez jakékoliv velké změny, má od výrobce uváděný točivý moment o hodnotě 35 Nm při 3500 ot./min. Krmnou směs pro stádečko 50 koní, které se objevuje v 9700 ot./min, zajišťují 4 karburátory Keihin. Motor startuje bez problémů i po zimě. Jediným problémem je sytič, kvůli kterému skáčou otáčky motoru jako kamzík a člověk musí chvíli laborovat s polohou páčky sytiče, při které drží motor normální otáčky.
Převodovka pracuje příjemně a má krátké dráhy, ale jednička zapadá s trochou hluku a dvojka chce trochu cviku, jinak je taky hlučnější, ovšem zbylé kvalty tam padají nahoru a dolu jedna radost. Motor začne zatahovat od 4000 otáček a solidně táhne až do 8000, pak už je lepší řadit a zbytečně ho netrápit. Je trošku mechanicky hlučnější, hlavně za studena (to není závada, ale Kawa). Hlučnost motoru vynikne také kvůli výfuku, který v sérii není téměř slyšet, což je škoda, protože pokud je otevřený, vyluzuje moc hezké zvuky – mluvím z vlastní zkušenosti.

Bike pro kliďase
Posaz na motorce je vzpřímený, sedlo celkem pohodlné a dají se na něm odjet i delší cesty. Problém je trochu u spolujezdce, ten má sedlo mírně z kopce a dost často sklouzává na řidiče, který pak musí držet váhu obou. Celkově je však jízda na tomhle stroji příjemná.
Zephyr je velmi vhodný pro menší postavy a začátečníky. Převážně je pro klidnější jízdu a cestování, při kterém slouží perfektně. Spotřeba se pohybuje mezi 4-5 litry na 100 kilometrů téměř při všech režimech. Pokud jde o trhání maximálky, skončíte někde okolo 190 km/h, ale ideálka je do 120 km/h. Když už náhodou Zephyra rozdovádíte k vyšším rychlostem, není problém ho zase rychle zkrotit, přední brzdy s dvěma kotouči stroji naprosto odpovídají a zabírají pěkně. Zato zadní kotoučovka moc platná není. Nijak výrazně nebrzdí a když jí šlápnete víc na krk, za odměnu se kousne.

Funkční výbava
Za slovem funkční se skrývá mnoho drobností, které zpříjemní používání. Základem je třeba palivoměr, který není u všech motorek dodnes zcela standardní. Pod sedlem se skrývá úložný prostor, který by se dal přirovnat ke Škodě Octavii. Dá se tam uložit vše potřebné – lékárnička, krabička se žárovkami, taštička s nářadím, gumicuky, síťka (ne ta na motýly) a jako finále řetěz na zamknutí motorky. Co se nevejde pod sedlo, je možno převézt na sedle spolujezdce pod síťkou, která se dá šikovně uchytit zespod blatníku do několika k tomu připravených oček.
Za výborný systém považuji excentrické napínání řetězu, které už dnes moc motorek nemá, což je škoda. Výhodou je totiž jednoduchá obsluha a nestane se vám, že byste si snad špatně vycentrovali kolo při napínání řetězu, obě strany kola se totiž štelují
najednou.

Zkušenosti majitele
Ondra Horňák
Motorka se ovládá dobře, do zatáček padá s lehkostí díky užší a vyšší zadní pneumatice 140/70-18. Ta má však velkou nevýhodu v podobě svých osmnácti palců, což je rozměr, v kterém není moc velký výběr. Obouval jsem levnější Pirelli Sportdemon a byl s nimi naprosto spokojen, i když s lepivkami jako Dunlop Sportmax by to bylo ještě zajímavější svezení. Motorka zvládá výborně pomalejší zatáčky, kde se dá hodně klopit, v rychlejších už je to horší, tam se ozve jednoduchý trubkový rám s měkkou přední vidlicí a motorka se začne vlnit. Tohle ovšemí není sporťák, ale šmrncovní klasika.
Já jsem olej s filtrem měnil každý rok nebo po 6000?km. Každé dva roky jsem měnil svíčky a před 50 tisíc km jsem nechal udělat nový rozvoďák, kontrolu ventilů, seřízení podtlaků a díky českým tankodromům i repasi vidlice.
Za dobu, kdy jsem Zephyra proháněl, jsem najel 30 000?km a motorka mě nikdy nenechala ve štychu. Při prodeji měl Zephyr 50 000?km a byl stále ve skvělé kondici. Se slzou v oku jsem se s ním loučil, ale toužil jsem po silnějším stroji. Na stáří si však něco podobného snad zase koupím.

Pohled Technika
Martin Pernica, Asko KC
Ventily se u Zephyra seřízují podložkami a jelikož je to vzducháč, který se snadno dostane na vyyšší teplotu než vodník, je potřeba je kontrolovat každých 12 000?km. Filtry a olej je doporučeno měnit co 6000?km. Žadné cyklické závady Zephyr nemá, ale u prvních modelů může být problém sehnat například nový originální vzduchový
filtr, jelikož pozdější modely měly již jiný. Je to poctivě vyrobená motorka, která potřebuje klasickou pozornost jako ostatní stroje své doby. Rachtající rozvody jsou celkem normální.

---