Levnější závodění
Kamil Holán
Značka Pirelli uvedla na trh nový závodní slick určený pro hobby brusiče okruhů. Označení má Diablo Superbike Pro a hlavní motto zní: hodně muziky za málo peněz. My jsme pro vás tyhle gumy otestovali na nově otevřeném Slovakiaringu.
Pokud se někdy dostanete se svojí motorkou na okruh, už vás to pravděpodobně nikdy nepustí a budete se snažit zrychlovat a vychytávat závodní vybavení. První věc, na kterou přijdou s jistotou úplně všichni, jsou závodní pneumatiky. Jet na nových gumách je skvělý pocit, který vám dodává jistotu a psychickou pohodu. Na druhou stranu vás výběr závodního obutí dokáže pěkně potrápit. Závodní pneumatiky totiž vyžadují speciální zacházení a perfektně připravený stroj.
Každý není Haga
Přijít na to, proč se vám guma na předním nebo na zadním kole začíná trhat, je většinou k zešílení. Dáte nové gumy a za pět kol je po nich. Jenže proč? Obejdete boxy a každý vám dá skvělou radu, jenže každý jinou. Jeden říká přitvrdit tlumiče, druhý říká povolit, třetí ufouknout tlak atd. Všichni přitom můžou mít pravdu, jenže nikdo neví, jak jedete a jak přesně se motorka chová. Na to musíte nakonec přijít sami. A protože nejste zrovna mistr světa, tak vás to stojí hodně sad gum a stejně to nebude nikdy ono.
V Pirelli dostali dobrý nápad a přišli s pneumatikami určenými pro začínající nebo hobby závodníky. Výrobce využil zkušeností z WSBK a výsledkem je guma, která si ponechala závodní ovladatelnost, ale zároveň získala větší životnost. Největšími výhodami Diablo Superbike Pro ale má být to, že nemusíte speciálně laborovat s podvozkem a taky moc nemusítee ani moc řešit nahříváky, gumy by měly v pohodě zvládat střídající se cykly zahřátí-zchladnutí, které jsou pro závodní gumy často smrtelné. Prostě jen namontujete a jedete. Potěší také cena, minimálně o tisíc korun nižší než závodní modely všech značek.
Přirozená jistota
Jak to doopravdy funguje? Stojíme v 9:30 ráno na pitlane nově postaveného Slovakiaringu a já mám pocit déja vu. Je strašná zima (5-8 stupňů) a prší. Začátkem března jsem testoval pneumatiky od Dunlopu (test v ČMN číslo 12) a tam bylo stejně, dokonce i sněžilo. Ale i tady se trpělivost vyplatila a po obědě už jsme mohli vyrazit na osychající trať. Není to sice nejpohodlnější, ale v takhle extrémních podmínkách alespoň gumy pořádně prověříme.
Do nových Pirellek máme obutou Yamahu R1, na které vyhrál Michal Filla v loňském roce titul mistra ČR v super-
stocích, takže opravdu závodní stroj. Po pár kolech jsem se trochu seznámil s okruhem a mezitím oschla trať. Další jízdu jsem se už osmělil a zkusil víc zatahat za plyn. V nájezdech do zatáček jsem cítil naprostou jistotu vedení stopy a při překlápění to byla úplná pohoda. Prostě žádný rozdíl oproti jiným slickům. Při brždění žádná nervozita a v rychlých pasážích byla motorka taky úplně klidná a držela stopu jen tak, jak jsem chtěl já. Na výjezdech jsem si hlídal lehký smyk, ale to je na litrové motorce normální. To utrhnete jakoukoliv závodní gumu.
Jediná situace, kdy jsem se dostal na limit gumy, byla, když jsem měl motorku v maximálním náklonu a snažil se ji plynem trochu víc postrčit dopředu. Tam už jsem cítil, že zadní kolo začíná víc ujíždět. Ani předek v tomhle nebyl nejjistější, ale vše bylo celkem předvídatelné a kontrolovatelné. Prostě nic, co by mě vystrašilo a upozornilo, že tady nejsem pánem stroje.
Pánové od Pirelli mi prozradili, že tyhle gumy se standardně foukají na 2,4 baru vepředu a 2,1 baru vzadu a tak jsme měli nafoukáno i my. Pokud byste měli pocit, že už jste na hranici přilnavosti, můžete upustit na závodních 2,1/1,9 baru. Toto je zřejmě z důvodu dlouhé životnosti pneumatiky.
Jaký je v tom rozdíl?
Po pěti rozjížďkách celkem a třech na nových Diablech Superbike Pro jsem si na ně v pohodě zvykl a luxusně si užíval síly litrového stocku. Mezitím jsem se projel na druhé, totožné motorce Michala, která byla obuta do závodních Dunlopů D211, na kterých Michal vyhrával.
Nejdřív se mi zdálo, že je tam něco špatně. Motorka rozhodně nebyla pohodlná a do velkých náklonů se mi s ní taky nechtělo. Až potom jsem zjistil, co jsem dělal špatně. Jel jsem prostě pomalu. Všechno totiž začalo pořádně fungovat až při výrazně rychlém tempu. V tu chvíli jsem si užíval tu spoustu přilnavosti na výjezdech a absolutní jistotu v nejhlubších náklonech.
Takže rozdíl mezi těmito dvěma typy pneumatik opravdu cítit byl, ale až při téměř závodním nasazení, kdy ovšem skvělé vlastnosti Dunlopek byly vykoupeny tím, že jsem je původně lehce jeté za tři jízdy úplně odrovnal, zatímco Pirellky byly za celý půlden jen lehce ometené.
Pro hobíky ideální
Pneumatiky udělaly v posledních letech tak velký skok dopředu, že bych neměl strach vyrazit na okruh na civilních gumách pro sportovní motorky. U Pirellek oceňuji to, že mi vyhovovaly hned od začátku a mohl jsem se plně soustředit na jízdu. Navíc bez jakéhokoliv přenastavování podvozku se motorka chovala úplně klidně. Pro amatérské závodníky ji můžu doporučit a už se těším, až ji vyzkouším na prvním Czech Endurance Cupu. Tady se taky ukáže, jaký se na nich dá zajet čas a kolik vydrží kol jedna sada. Takže v příštím čísle vám přineseme ještě podrobnější informace.
Fotogalerie