Maltézský rytíř
Dříve měli rytíři meče, brnění, přilbice a jezdili na koních. Dnes opravdové rytíře na první pohled nepoznáte. Místo brnění elegantní oblek, místo přilbice značkovou kravatu a místo meče věc podstatně účinnější – mobilní telefon s důležitými čísly na „ty správné lidi“. No a místo koně sedlají pořádného Harleye.
Tentokrát jsem opět zabrousil k našim východním sousedům. Ještě před pár lety by mě to ani nenapadlo. Na Slovensku se taky stavěly motorky, to ano. Mnohem později než u nás a v podstatně menším množství, ale nikdy jsem o nich nepsal, protože se mi prostě nelíbily. Neříkám, že byly škaredé, ale byly prazvláštní a na sto honů z nich čišelo, že jsou vyrobeny na Slovensku.
Slovenští čtenáři mi snad prominou tu přímost, ale takhle to opravdu bylo. Stavitelé pod Tatrami jako by netušili, co jsou to pravidla stylu a linie. Kdo z vás jezdil na obrovské srazy s názvem Chopper Show na Kamenný Mlyn nebo později do jezerního areálu Zlaté Piesky, ten si možná ještě pamatuje „kompozice“, na kterých jste našli od každého něco. Jakoby jejich majitelé vůbec nevěděli, co vlastně chtějí. Dragsterový rám a na něm vzadu 270?mm široká guma na hrubě sportovním ráfku s nízkoprofilovou pneumatikou, ovšem vpředu k tomu springerovou vidlici, čoprovou 21‘‘, vysoká řídítka a gotické přepákování. Jako pěst na oko nádrž v radikálním technostylu a navrch tenhle nesmysl třeba ještě korunovalo staré sedlo Messinger na pružinách z třicátých let... Naštěstí se v posledních letech i na Slovensku objevila jména jako Palo Faragula (Sportster Nineteen, který bodoval u nás i v zahraničí), Hary (firma Unauthorized) a hlavně Braňo Šimek alias Sršeň a jeho tým, který v dílnách v areálu kultovního bratislavského „zábavního centra“ Harley-Davidson staví nebo předělává jednoho Harleye za druhým. Tihle lidé dokázali během pár let napravit pověst slovenského „customizingu“. A Sršňovým dílkem je i tenhle povedený Springer z roku 2007.
Nejlepší z nejlepších
Tenhle krasavec patří jistému Petrovi, který už v životě vystřídal hodně motorek, včetně takových špeků, jako je Bimota, a postupně se začal dostávat k fenoménu H-D. Chtěl absolutní americkou klasiku, ale zároveň tu nejlepší. Proto si pořídil Springer Softaila ve fabrické úpravě Screamin‘ Eagle, která má už v základu spoustu vychytávek a hlavně silnější motor. Ale to Petrovi nestačilo. Toužil po extralize, nejlepším Harleyi z těch nejlepších. Jeho hlavním cílem bylo připodobnit výsledek co nejvíce eleganci let padesátých, ale zároveň chtěl zachovat luxus, pohodlí a jízdní vlastnosti motorky z roku 2007.
Tak se začalo vymýšlet a kreslit a po celou dobu stavby probíhala neustálá výměna názorů (v tomto případě ovšem bez použití pěstí). Tak třeba luxusní kola od TTS s výpletem „Fat spoke“ (dráty s tloušťkou 8?mm) a 200?mm širokou gumou vzadu se řešila pořád. Až když je viděl namontovaná, byl Peter přesvědčen, že lepší už to být nemohlo. Přední blatník chybí záměrně. Prý tahle motorka není do deště. Zadní blatník je výrazně upravený originální základ.
Na ničem, co se na tomto Springeru měnilo, se nešetřilo. Dopředu přišla šestipístková brzda Performance Machine v kombinaci s plovoucím kotoučem Screamin‘ Eagle. Performance Machine jsou i ovladače na řídítkách a hlavně frézovaný kit otevřeného primárního řemenu. Jestli jste takový ještě neviděli, se nedivte. Vzhledem k ceně 4000 eur jde o záležitost značně ojedinělou.
Atavis et armis
Sršeň celou motorku snížil a původní přídavný tlumič springerové vidlice vyměnil za Progressive Suspension. Aby maximálně rozbil poslední detaily, které připomínaly, že tahle motorka pochází z třetího tisíciletí, namontoval na ni staré sedlo Messinger na zdvojených pružinách a pod něj kulatou olejovku. Pryč musely samozřejmě i původní výfuky, které nahradil evergreen v podobě „rumcajzovek“ od Custom Chrome s naprosto ultimativním zvukem.
Jako velmi dobrý tah, podporující celkový retro design, se ukázalo použití dobových řídítek Hollywood bars. Originální zlaté lakování připomínající původ v malosérii Screamin‘ Eagle bylo zachováno, jen na nádrži se objevily staré emblémy z druhé poloviny čtyřicátých let.
A proč tenhle článek celý začíná zkazkou o rytířích? Protože když se podíváte pozorně, zjistíte, že na různých místech motorky najdete decentně umístěné maltézské kříže barvy smaragdu a na ojnici řazení latinský nápis Atavis et armis. To znamená „s předky a zbraněmi“ a je to motto Řádu maltézských rytířů, jehož je Peter členem.
Fotogalerie
