Dvojka mistrovským kouskem
Přemysl Vaněk
O pneumatice RoadAttack 2 určené pro sportovně cestovní motocykly značka Continental tvrdí, že je jejím mistrovským kouskem. Na testovacím polygonu v Německu jsme se mohli přesvědčit, že nepřehání.
Za tvrzením o mistrovském kousku si Němci stojí, jinak by jim nestálo za to posadit do letadel novináře z celé Evropy a uspořádat pro ně večírek, jak se patří. Kvůli sopečnému prachu ale s příletem měli problémy všichni, někdo se do Deutschlandu nedostal vůbec a první večer měli lidi z továrny dost starostí, aby svezli novináře z různých letišť – pro jednoho zajeli až do Holandska. I to ukazuje, jak moc chtěli předvést, co stvořili za pneu.
Nová neklouže
RoadAttack 2 má po celém běhounu je jen jednu směs, ale s odlišným složením na bocích (přilnavější) a uprostřed (na stabilitu a delší výdrž). Tahle směs, označovaná jako „Černé chilli“, má svůj původ v závodech a vyznačuje se schopností rychlého zahřátí, rovnoměrného rozvodu tepla na celý profil a malého otěru, důležitého pro životnost.
Světové prvenství si Continental vysloužil nápadem, který dělá novou pneumatiku plně použitelnou hned po nazutí, bez nutnosti ojíždět klouzavou vrchní vrstvu. Bylo toho dosaženo speciálním vnitřkem formy a nový RoadAttack 2 má matný, jemně pórovitý povrch zaručující, že můžete topit po vyjetí z pneuservisu, jen co se gumy dostanou na provozní teplotu.
K vylepšení proti předchozímu RoadAttacku došlo také v ovládání, přilnavosti na suchu i mokru a největší rozdíl by měl být ve výdrži. Podle Continentalu si „dvojka“ vede dobře i ve srovnání s konkurencí, při vlastních testech prý mezi silné stránky patřila jízda na okruhu a na mokru.
Okruh a voda
Testování probíhalo na obrovském multifunkčním polygonu Contidrom. Nejdřív nás organizátoři zavezli na okruh připomínající závodní trať, kde na nás čekala dvacítka motorek. Nejvíc mašin patřilo do střední třídy, ze sportů akorát šestky GSX-R a Kawasaki, jinak většinou spíš naháče nebo polokapoty. První dvě kola nás tratí provedl zdejší rider, pak zajel do depa a děj se vůle boží. Nastala klasická novinářská honička a když byla na zemi stupačka i slider a na tachometru sto čtyřicet, říkal jsem si, že na běžné silniční použití bude mít RoadAttack 2 přilnavosti pravděpodobně dostatek. Na brzdách bez problémů, při přehazování v zatáčkách gumy hbitosti přítomných motorek ještě pomáhaly.
Po obědě byla na řadě voda, a sem už se všem nechtělo. Na téhle dráze se testují hlavně dezény na auta a jsou místa, kde je pod vodou pěkně nagumováno a bez smyků se trať objet nedá. Zase jsme si dali jedno kolo za vodičem, a potom jsem se pověsil za jednoho Švýcara a doufal, že ví, co dělá. Nejvíce mě Continentaly zaujaly tím, kolik toho snesly na brzdách. Na výjezdech se párkrát lehce utrhly, ale při zpomalování ustály překvapivě velký stisk páčky.
Jako na řetízkáči
Následoval rychlostní ovál s dlouhými rovinkami a klopenými zatáčkami na testování stability. S tou jsem neměl obtíž, ale při 240 km/h v klopených zákrutách mi bylo dobře asi jako na řetízkáči. Radši rychle na poslední trať, kruhový objezd. Ten se jezdil kolem sto třiceti, a protože to bylo dokola, dalo se chování v hlubším náklonu studovat třeba minutu v kuse. Svezli jsme se na jednu i druhou stranu, Continentaly nikam necestovaly a se stupačkou u země jela motorka jak po kolejích, jen se někde mírně zhoupla na hrbech.
To už se blížil večer, a tak jsme se šli podívat na gumy, jestli na nich celodenní řádění nechalo nějakou stopu. Nikde nic, dokonce i jemně vytlačené nápisy uprostřed pneumatik se daly přečíst stejně jak ráno a že na pneumatikách někdo jezdil, dávalo vědět jel lehké zhoblování na bocích, podle toho, která guma zažila jaký náklon.
Kde se testovalo
Contidrom, místo v západním Německu ukryté v lesích a obehnané ostnatým drátem. Dovnitř se dostanete jedině přes bytelná vrata a ostražitého strážce. Co ale uvidíte, stojí za to.
V obrovském 160ha areálu s velkými garážemi a benzínkou jsou čtyři okruhy. Jeden je namotaný jako závodní a můžete si ho představit jako dvakrát delší Most, jen se stejným asfaltem, ze kterého se dělají silnice. Před dvěma zatáčkami je povrch schválně trochu zvlněný. Další trať připomíná motardovou dráhu, ale povrch je neustále zkrápěný a vody je na něm jako v silném dešti. Jezdit tu můžete ještě na kusu asfaltu udělaném jako velký kruhový objezd a třešní na dortu je dlouhý rychlostní ovál s dvěma klopenými zatáčkami na zkoušky stability.
Fotogalerie
