Pravá motorkářská zrcadlovka
Přilba se zpětným zrcátkem byla donedávna jen přáním. Anglický výrobce Reevu dovedl tento nápad k sériové výrobě.
Motorkářská helma má majoritní účel – chránit. Reevu rozvinulo tuto myšlenku dále a vyrobilo jako první na světě helmu s integrovaným zpětným zrcátkem, které přináší jezdci slušný přehled o dění za jeho zády. Pomáhá tak významným způsobem předcházet nehodám.
Homologace a technologie
Reevu splňuje evropskou normu ECE 22.05., mimo jiného helma prošla mnoha dalšími extrémními testy, které ECE 22.05 neuvádí. Helma je například testována simulací nárazu ve vysokých rychlostech a to při -20° C a při +50° C. To běžné normy nevyžadují. Štíty jsou odolné proti poškrábání a samozřejmě jsou vyměnitelné za zatmavené, kouřové, zrcadlové a jinak zabarvené. Skořepiny Reevu helem jsou vyrobeny laminováním vysoce pevné kompozitní tkaniny tvořené organickým uhlíkovým vláknem, kevlarem a vinylesterem. Tyto materiály mají mimo větší pevnosti také mnohem větší věkovou stálost.
Zrcadlovka se vrací
Vyvinout zrcadlový systém do fungující podoby trvalo sedm let. Patentovaný systém R.V.M. - Rear View Mirror systém neobsahuje žádné sklo, zrcadla jsou vyrobena z reflexního polykarbonátu, který je na rozdíl od skla téměř nerozbitný. Tento systém, zjednodušeně řečeno, funguje tak, že láme světlo tunelem nad vaší hlavou a dění za vámi zobrazuje na malém zrcátku v přední části helmy. Vidíte tak podobně jako ve středovém zpětném zrcátku u auta.
Konstrukce a první dojmy
Já jsem měl možnost v helmě najezdit několik set kilometrů a přitom jsem ji často prostřídával se svou poměrně drahou a pro mě referenční Araikou (15 000?Kč +). Reevu je poměrně těžká helma, má 1600 gramů a celkově vypadá docela bytelně. Jelikož nad hlavou, kde obvykle bývá aspoň dva - tři centimetry polystyrénu, je tunel se zrcadly, je helma celkově vyšší, ovšem po oblečení jsem musel konstatovat, že je pro moji hlavu poměrně mělká. Moje hlava je v Araice doslova jako v příjemném polštáři, výhled, krytí, i „tlačivost“ v pohodě. Reevu mi sedí víc na temeni hlavy, přičemž tváře a oblast pod ušima není tak moc obemknuta jako v drahé integrálce. Navíc brada a zadní část krku je pro mě odhalená víc, než jsem zvyklý.
Polstrování je příjemné, vypadá kvalitně a je vyjímatelné – pratelné. Odvětrávání je sice na přilbě překvapivě málo – jen na bradě (trochu drhne a v rukavicích je otevření spíš pro dvě ruce) a na čele, ale s pocením a nadměrným teplem jsem problém neměl. Ve vedru spokojenost, když slunce zalezlo, byla mi spíš zima. Plexi je dvojité s mikrovrstvou vzduchu a nepotí se. Co mě dohánělo k šílenství, byl upevňovací řemínek. Ten má sice perfektní rychlozavírák – stačí zatáhnout za červený jazýček a řemen je rozpojen, ale jeho delší konec nemá žádný patent na uchycení, takže už ve stovce jsem co kilometr řešil jeho ukotvení, jinak jsem měl od tancujícího řemínku pěkně ošvihanou bradu. To je ale snadno vyřešitelná banalita – gumička, malá stahovačka...
Koukni nahoru, uvidíš za sebe
Zrcátko je super nápad. K přilbě je malý plastový imbus, kterým se zrcátko (to před očima) povytahuje po kolejnicích ven a dovnitř, tak si nastavíte ideální záběr, koncové doladění se provádí ještě za jízdy pouhým ohybem v kloubu nahoru a dolů. Zrcadlový systém je docela vymakaný, ale objektivně bych ho ohodnotil takto. Zrcátko je velmi blízko očím: cca 2–3?cm. Při pohledu do zrcátku tak musíte hodně šilhat a na obraz se soustředit – přeostřovat. Jelikož je obraz v zrcátku poměrně malý, pochopení situace za vámi – pohled do zrcátka – vyžaduje poměrně velké soustředění. Mně osobně systém bavil, když jsme jeli ve skupině, měl jsem rozhodně mnohem větší přehled o situaci za sebou, ale také jsem si musel dávat občas „voraz“, jelikož mi ze šilhání začaly slzet a bolet oči. Zrcátko bych tedy ohodnotil jako doplňkové a kontrolní, rozhodně účelné, ale náhrada za správně nastavená zrcátka na motorce to není.
Několik malých „ale“
Helma v zásadě funguje, ale musím upozornit na menší omezení v podobě protisluníčka a zezadsluníčka, aby to nebylo jen samé !super!. Jedete-li v ostřejším protisluníčku, nižší světelnost (průchodnost světla) zrcadlového systému vám rozpoznání některých objektů za sebou znepříjemní. Nadměrné soustředění tak může zavinit paradoxně i kolizi, kdy zapomenete koukat jednoduše před sebe. Pokud do vás pere sluníčko zezadu, systém sice neoslňuje (pootočíte hlavu), ale v zrcátku rázem vidíte obrysy celého tunelu helmy. Jelikož je málo světla uvnitř tunelu a hodně venku, kontrast je tak velký, že zrcátko informace neumí příliš dobře předat. Bravurně systém funguje, když je sluníčko schované za mrakem nebo v poledne, kdy je nad hlavou a ne šikmo. Kontrast vnějšího světla a světelnosti tunelu je pak vyvážený a systém funguje výtečně. Při jízdě ve dvou koukáte spolujezdci akorát na hlavu.
Ano, je to dobré
Používání určitě vyžaduje zvyk, já jsem velice rád, že jsem si to mohl vyzkoušet. Chvíli jsem si připadal doslova jako v autoškole. Podle mého názoru je to velmi zajímavá věc, jízda je určitě bezpečnější, zábavnější a navíc vtipná, nikdo totiž opravdu nepředpokládá, že vidíte dozadu – fórů se dá vymyslet nespočet.
Kromě toho, že ji můžou využívat i zvědavci, chlípníci a soukromá vočka pro tajné pozorování. Zrcátko neřeší úplně všecko, ale je to dobrá volba.
Fotogalerie
