Lze milovat stroj jako lidskou bytost?

fejeton

Honza Křemeček

Zbožňovat nějakou věc je prý špatné a odsouzeníhodné. Možná. Vedle toho je to ale hluboce lidské. Jak jinak by mohla existovat vášeň sběratelů čehokoliv, kdyby předměty své touhy prostě nemilovali? Co na tom, jestli jde o pivní tácky, nebo o motorky...

Lze milovat stroj jako lidskou bytost? Upínání se na neživé věci prý není nic, na co máme být pyšní. Do jaké míry jsou ale motorky živé nebo neživé? Průměrné důchodkyni, která celý život pracovala jako úřednice a o víkendech jezdila na zahrádku ke své mrkvi, jsou motocykly ukradené. Pociťuje-li k nim něco, tak hlavně odpor. Ovšem strojaře, který desítky let pracoval s mechanismy, nenechávají jedostopé krásky chladným. Tím spíše ne, pokud sám jezdí a šroubuje. Dobře ví, že motorka má vždy nějakou duši, a to nejen tu v plášti.

Jeden biker dotáhnul tento vztah do naprosté dokonalosti. Jeho rodiče nepřáli vztahu s jistou dívkou. Zneužili jeho pro nezasvěcené nepochopitelné lásky k Nortonům a navrhli řešení: pusť ji k vodě a dostaneš tu es dvojku, po které toužíš. S tou holkou nechodil jen tak, prý ji měl velice rád.

Co byste řekli? Udělal to. Tolik chtěl vysněný S2, že byl ochoten vzdát se té dívky. Byl špatný? Holek si mohl najít (a jistě i našel) později hodně, ale zrovna tenhle Norton měl možnost koupit jen tehdy.

Všechny ženy jsou prý stejné. Jako všichni muži, samozřejmě. Kamarád se tuhle oženil. Ptal jsem se, proč si vzal právě svoji ženu. Řekl, že před ní žil s devíti dívkami. „A tahle měla něco navíc než ty všechny před ní, že?“, vpadl jsem mu do řeči. „Ne,“ řekl. „Byla nakonec úplně stejná jako ty předtím. Pochopil jsem, že dál to zkoušet nemá cenu.“

Vyslovil hlubokou pravdu, jak to s láskou je? Nebo byl jen hnusně cynický? Jistě mnozí už potkali někoho, kdo byl výjimečný, jinak by nemohla vzniknout písnička Když si báječnou ženskou vezme báječnej chlap. Šedivý průměr ve vztazích je to, co dává vzniknout hospodským vtipům na téma žena/muž a obrázkům, kdy nehezká semetrika s natáčkami stojí s válečkem na nudle za dveřmi a čeká na svého ochlastu s panděrem. Motorky, ač neživé, jsou skoro jako psi. Mají-li dobrou péči, nezradí.

Klidně je tedy milujte.


Komentáře k článku
hazpa@seznam.cz [ 193.86.146... ] 16. 12. 2008  12:58
Moc pěkný článek, něco na tom asi bude. Má přítelkyně motorky moc nemusí, ale toleruje mi je. Proto je miluju obě!
Přidat komentář
PŘEHLED ČLÁNKŮ
Vražedné horko
ČMN 16/2018 - Petr Pour
Stěna smrti
ČMN 15/2018 - Petr Pour
Svůj vlastní PETbag
ČMN 14/2018 - Petr Pour
Sbal se a vypadni
ČMN 13/2018 - Petr Pour
Horko na Manu
ČMN 12/2018 - Petr Pour
Moto MXGP
ČMN 11/2018 - Petr Pour
O krizovkách
ČMN 10/2018 - Petr Pour
O živé historii
ČMN 9/2018 - Jan Rameš
Touha zvítězit...
ČMN 8/2018 - Petr Pour
Holografický zážitek
ČMN 7/2018 - Petr Pour
Díky, přátelé
ČMN 6/2018 - Petr Pour
Sezona začíná
ČMN 5/2018 - Petr Pour
Krásu nechceme
ČMN 4/2018 - Petr Pour
Likvidační Dakar
ČMN 3/2018 - Petr Pour
Spojuje Dakar?
ČMN 2/2018 - Petr Pour
Bomby na nový rok
ČMN 1/2018 - Petr Pour
S dvacítkou na krku
ČMN 26/2017 - Petr Pour
Nejkrásnější dárek
ČMN 25/2017 - Petr Pour
O budoucnosti
ČMN 24/2017 - Jan Rameš
Přetažený šrouby
ČMN 23/2017 - Petr Pour
 Dobrá volba
ČMN 22/2017 - Petr Pour
Nebe a Peklo
ČMN 21/2017 - Petr Pour
Táhni a srůstej
ČMN 20/2017 - Petr Pour
Do dodávky
ČMN 19/2017 - Petr Pour
Cestovat na motorce je radost i utrpení!
ČMN 18/2017 - David M. Bodlák
Hurá do dějin
ČMN 17/2017 - Petr Pour
Smutný úvod
ČMN 16/2017 - Petr Pour
Tunelem se nesvezem
ČMN 15/2017 - Petr Pour
Nepopulárně populární
ČMN 14/2017 - Petr Pour
A přece se točí
ČMN 13/2017 - Petr Pour
Další články »
© 1999 - 2024 Bikes Media s.r.o.
.