Východ proti jihu


Proti sobě dnes stavíme japonskou Hondu CBF125 a čínského Loncina SBR125. Oba motocykly jsme na našich stránkách už prověřili, CBF125 jako pracanta a neúnavného cesťáka, SBR125 jako jednu z nejfunkčnějších a nejlevnějších čínských malorážek. Jaký bude výsledek, když je postavíme proti sobě?


Východ proti jihu

Dělí je od sebe přesně 20 000?Kč. To je částka, kterou na takovéhle motorce v benzínu projezdíte za dva až tři roky užívání. Takže dva roky zadarmo, nebo dva roky pohodlněji?

„ Dojezd CBF na nádrž je neskutečných 480?km (390 Kč!), a to motorku můžete pořád držet pod plným! ”

Vyšší úroveň
Loncin je kapotovaný, Honda je polokapotovaná. I přesto, že Honda má většinu těla v černém eloxu a Loncin v bílém laku, jsou si motocykly dost podobné. Výškou, posazem, madly a nakonec i vzduchem chlazeným dvouventilovým motorem. Na první pohled se od sebe tedy liší snad jen maskou, jednou s dělenými, jednou s nedělenými světly. Hned zkraje uvádím, že obě motorky svítí na výbornou a poskytují dostatečné osvětlení vozovky. Zadní světlo je u Hondy klasické žárovkové, Loncin naopak disponuje LED-diodami. Při srovnání palubních přístrojů nabízí Loncin o analogový otáčkoměr víc. Jinak je vše digitální, oproti Hondě, která sází především na ručičky.
Z hlediska zpracování jsou jednoznačně vidět rozdíly mezi japonským a čínským výrobcem. Nebudu teď mluvit o kvalitě svárů apod., které jsou oblíbeným tématem mezi motorkáři s technicko-ekonomickým vzděláním. Zde se pohybujeme na vyšší kvalitativní úrovni, a tak u Loncinu ani plasty nedělají neplechu, vše lícuje a sedí. Rozdíly jsou patrné až v detailech. Výfuk je moc blízko kyvné vidlici a při propružení o ni dře, nelze vymezit ideálně vůli plynu, který je navíc extrémně dlouhý. S tímhle vším na Hondě rozhodně bojovat nebudete.

gal_1_173.jpg

Zdánlivé pohodlí
Po nasednutí na motorku cítíte obrovský rozdíl v ergonomii. Není to ale umístěním stupaček či řídítek, která jsou na CBF jen o trochu výš. Je to především celkovou menší velikostí Spitzeru a tvrdostí sedla, které si nezadá s prknem, kdežto na CBF125 si sednete jako do polštáře. Ironií života je fakt, že při dlouhé cestě vám zadek více zmaluje právě sedlo CBF125, které vás utiskuje ze všech směrů vaší zadnice, kdežto prkenné sedélko Loncinu vám zadek tolik nezdeformuje.
Zbytek pohodlí už je potom na podvozku. Vyšší zdvihy CBF125 se perou s kvalitou našich silnic mnohem lépe, kdežto Loncin se řadí spíše do sportovní nízkozdvihové kategorie. To znamená, že vás sice úplně nenaklepe, ale vzhledem k malé (spíše žádné) progresivitě neoplývá v zatáčkách takovou dávkou jistoty.

Stříkačka vs. karbanátek
Oba motocykly pohání vzduchem chlazený dvouventilový jednoválec. Ani jeden se nechlubí nějakými závratnými výkonovými čísly – 7,7 kW Loncinu a 8,3 kW Hondy je mezi dnešní konkurencí spíše podprůměr. Rozdíl v agregátech je ale veliký. U CBF125 stačí kdykoliv pouze zavadit o startér a motor se probudí k životu. Nemusíte se o nic starat, vše za vás udělá elektronika. U SBR125 si budete častěji při studeném startu hrát se sytičem.
Co se týče charakteristik, tak motor Loncinu je točivější. Respektive vy z něj točivý motor uděláte, protože dole vůbec nejede. Oproti tomu Honda vyzařuje pocitem, že ve spodním spektru otáček zatápí černokněžník Zababa. Takhle úžasně prostě odspodu žádná jiná stopětadvacítka netahá a vytočit se nechá také poměrně daleko, takže se s ní dá upalovat i 115 km/h. Trvalá cestovní rychlost je ale zhruba 100 km/h,
u Loncinu 90-95 km/h.
Se spotřebou je na tom pochopitelně lépe Honda se vstřikovací jednotkou. Dojezd CBF na nádrž je neskutečných 480?km (390 Kč!), a to můžete motorku pořád držet pod plným! Prostě se ráno seberete a pojedete 130?km podívat se na závody. Cestu sfouknete za pár kaček a za hodinu a půl času. Nebudete nad tím víc přemýšlet. Víte totiž, že se vám pojede příjemně a za levno. U Loncinu je takováto akce trochu více na zvážení. SBR125 jezdí za korunu dvacet na kilometr, občas i trochu více. Díky nižší rychlosti jsou přesuny poněkud otravnější a horší odpružení vám dá co pro to.
Obě motorky s pětistupňovou převodovkou by si jednoznačně zasloužily i šestý převodový stupeň, právě pro tyto delší přesuny. Motory by to totiž zvládly. Možná bychom si u SBR125 trochu pomohli i větší rozetou vzadu. Rychlosti jsou na to od sebe vzdálené dostatečně.

gal_2_173.jpg

Velký nedostatek
Pokud s oběma sokyněmi strávíte nějaký ten společný čas, tak vám přijde vše normální a krásné. Pokud ovšem přesednete na SBR či CBF z jiné motorky vyšší kategorie (Honda CBR125R, Yamaha YZF-R125, Derbi GPR125), nebudete věřit, co se neděje při zmáčknutí páčky přední brzdy. Záměrně říkám neděje, protože brzdy jsou naprosto strašné a asi nemusím chodit daleko pro slovo „nebezpečné“. Můžou za to rozpočtové komponenty a řešení, kdy tu máme dvě motorky za hubičku.
CBF nemá skoro žádný nástup brzdného účinku, ovšem když za páku pořádně zaberete, brzdná síla se stupňuje. SBR oproti tomu při stisku tuhé brzdové pumpy začíná docela dobře brzdit, ovšem hned se dostanete na nějakou hranici brzdného účinku, kterou už překročíte jen hodně těžko, a to i při stisku páky brzdy celou rukou. A na toto je potřeba při jízdě neustále myslet, jinak se dostanete do pěkného průšvihu, ani nebudete vědět jak.
Vzadu SBR brzdí stejným dvoupístkovým třmenem jako vpředu s menším kotoučem a ještě mizerněji. CBF je vzadu vybavena bubnovou brzdou, která brzdí skoro lépe než přední. A tak je ve finále potřeba na těchto motorkách opravdu k bezpečnému zastavení synchronizovat ve správném poměru používání obou brzd.

Resumé
Oba dva cesťáky jsou v hloubi srdíčka i trochu sportovci. O Hondě už z minulé sezony víme, že je prakticky nezničitelná a bezúdržbová. Jak je na tom ale Spitzer od Loncinu, novinka letošního roku? Vydrží alespoň 10 000 ?km bez újmy? Brzy budeme moudřejší, SBR125 u nás v redakci totiž právě prochází dlouhodobým testem. Ovšem i kdyby to bylo horší než lepší, bylo by těch 20 000?Kč dostatečným argumentem k přehlédnutí nedostatků či závad? I když jsem zastánce čínského pokroku, sám bych asi volil jistotu kvalitu a pohodlí Hondy. Otázkou je, zda bych si to nerozmyslel ve chvíli, kdy bych měl vyndávat z peněženky čtyři Masaryky navíc.

Motocykly do testu zapůčily firmy Honda ČR a BC Loncin. Czech 


Fotogalerie
PŘEHLED ČLÁNKŮ
Vražedné horko
ČMN 16/2018 - Petr Pour
Stěna smrti
ČMN 15/2018 - Petr Pour
Svůj vlastní PETbag
ČMN 14/2018 - Petr Pour
Sbal se a vypadni
ČMN 13/2018 - Petr Pour
Horko na Manu
ČMN 12/2018 - Petr Pour
Moto MXGP
ČMN 11/2018 - Petr Pour
O krizovkách
ČMN 10/2018 - Petr Pour
O živé historii
ČMN 9/2018 - Jan Rameš
Touha zvítězit...
ČMN 8/2018 - Petr Pour
Holografický zážitek
ČMN 7/2018 - Petr Pour
Díky, přátelé
ČMN 6/2018 - Petr Pour
Sezona začíná
ČMN 5/2018 - Petr Pour
Krásu nechceme
ČMN 4/2018 - Petr Pour
Likvidační Dakar
ČMN 3/2018 - Petr Pour
Spojuje Dakar?
ČMN 2/2018 - Petr Pour
Bomby na nový rok
ČMN 1/2018 - Petr Pour
S dvacítkou na krku
ČMN 26/2017 - Petr Pour
Nejkrásnější dárek
ČMN 25/2017 - Petr Pour
O budoucnosti
ČMN 24/2017 - Jan Rameš
Přetažený šrouby
ČMN 23/2017 - Petr Pour
 Dobrá volba
ČMN 22/2017 - Petr Pour
Nebe a Peklo
ČMN 21/2017 - Petr Pour
Táhni a srůstej
ČMN 20/2017 - Petr Pour
Do dodávky
ČMN 19/2017 - Petr Pour
Cestovat na motorce je radost i utrpení!
ČMN 18/2017 - David M. Bodlák
Hurá do dějin
ČMN 17/2017 - Petr Pour
Smutný úvod
ČMN 16/2017 - Petr Pour
Tunelem se nesvezem
ČMN 15/2017 - Petr Pour
Nepopulárně populární
ČMN 14/2017 - Petr Pour
A přece se točí
ČMN 13/2017 - Petr Pour
Další články »
© 1999 - 2024 Bikes Media s.r.o.
.