---

Tahle motorka se vlastně stala základem všech moderních supersportovních šestistovek. A na jejím případě se ukazuje, jaký dokáže mít historie smysl pro paradoxy, protože právě postupné přitvrzování ve sportovních standardech, které kdysi stanovila, jí zlomilo vaz. Najednou byla moc cestovní, moc měkká, málo sexy. Už nestačila tempu ostřejších, lehčích a agresivnějších konkurentek v čele se svou sestrou CBR600RR. Takové: „I ty, Brute?“ v motorkovém světě.
A teď je zpět a s velkou slávou. Jak už jsme psali v minulém čísle v představení Kawy Z1000SX, ony jsou nám ty ostré a ještě ostřejší supersporty najednou nějak nepoužitelné pro běžný provoz a našinec zjistil, že mu to staré dobré cebro, na kterém se báječně vyřádil v zatáčkách, párkrát do roka dal okruh a v létě odjel dovolenou, vlastně docela chybí…

Výborně namixovaný průměr
Vzato kolem a kolem, cebro nikdy nebylo nějak ultra výjimečná motorka. No dobře, možná v roce 1991 nabízela jako první šestistovka výkon 100 koní, ale jinak to byl, z konstrukčního hlediska, celá 90. léta vlastně takový průměr – dvojitý páteřový rám z ocele, ocelová kyvka, rozumně široké pneumatiky, dvoupístkové brzdy atd. Jenže tenhle mix průměrných ingrediencí byl tak neuvěřitelně vyladěný, že se konkurence mohla stavět na hlavu, dělat silnější motorky, se širokánskými pneumatikami, hliníkovými rámy a čtyřpístkovými brzdami, a stejně se jim CBR vysmála jak ve srovnávacích testech, tak u zákazníků.
Jak bude nový model úspěšný, to se samozřejmě ještě zdaleka neví, ale po rovných dvaceti letech prodeje předchozího modelu Honda asi bude vědět, co jsou ty hlavní ingredience. Stejně jako dřív, ani tentokrát není efko žádná mega hitparáda hi-tech řešení a šokujících parametrů, ale to neznamená, že by to nemohlo být zase po čertech schopné náčiní.

Hornet s kapotou
Nalijme si čistého vína, Honda do návratu CBR600F neinvestovala žádný ultra drahý vývoj, nýbrž šla cestou nejmenšího odporu. S posledním efkem nemá technicky prakticky nic společného, jeho geny pocházejí více z modelu CBR600RR 2007. Jak to? Protože je to oblečený Hornet, a ten má motor z RR.
Tak, a je to venku. Nové efko je stávající Hornet oblečený do celokapoty. A Honda to i zcela nepokrytě přiznává. Zklamání? Na první pohled ano, ale když o tom začnete přemýšlet z praktického hlediska, tak Hornet je prostě fajn motorka, z našeho pohledu asi král šestistovkových roadsterů, a přidáním kapoty a snížením řídítek by to vážně mohlo být příjemné sportovní a zároveň pohodlné svezení.

Posviští? To si pište
Co se motoru týče, v Hornetu mu byla vytýkána akorát jakási asexuálnost. Linearita výkonu je ukázková, takže máte pocit, že to vlastně ani moc nejede, ale když ho postavíte vedle konkurence, natrhne všem zadní světla. A to jak na pružnost, tak na maximální výkon.
Delší napřevodování, které je u naháče možná trochu zbytečné, u celokapotované verze s cestovatelskými ambicemi přivítáte, a ve spojení s lepší aerodynamikou, než jakou disponuje Hornet, by se rozhodně nemělo jednat o pomalou motorku. Rychlosti předchozí generace CBR600F asi nedosáhne, tam jste se s výkonem 110 koní a hmotností dva metráky dostali až na úroveň
250 km/h, ale takových 230 by novinka mohla udělat. Prostě na sportovně cestovní motorku je tenhle čtyřválec v tomto naladění moc dobrá volba.

Totální kontrola
Hlavním trumfem nového cebra by měla být intuitivní ovladatelnost a, jak Honda v tiskových materiálech dramaticky zdůrazňuje, totální kontrola. To jsou totiž vlastnosti, na nichž vyrostl úspěch tohoto stroje v 90. letech. Jeho ovládání bylo tak jednoduché, odezva podvozku tak čitelná, že jste si jej vodili jak na vařené nudli a on dělal všechno podle vás.
Opět se podívejme na Horneta – ten je i po stránce podvozku špička. Má sice „jen“ jednoduchý páteřový rám, ale od roku 2007 z hliníku, a ve spojení s dobrými komponenty pružení a tlumení byl vždy příjemně tuhý a sportovní. Podle posledních inovací bude i v cebru disponovat nastavitelností předpětí pružin a tlumení v odskoku vpředu i vzadu, což je na motocykl dané kategorie také ažaž hejblátek.
Co se brzdové soustavy týče, bude na výběr ze dvou provedení – standard budou plovoucí dvoupístky, které Honda používá snad odnepaměti a pamatují ještě první generace CBR600F (a přitom jsou pořád oukej!), sáhnout ale budete moci i po verzi s kombinovaným ABS a třípístky, která podle nás bude tou pravou volbou.

Svižná, nikoli nervózní
Charakteristickým znakem podvozku Horneta je jeho důraz na stabilitu. Motorka má rychlé řízení, není těžkopádná, ale není to nervní koza. A tahle charakteristika by opět v efku mohla ještě více vyniknout. Samozřejmě se projeví trochu jiné rozložení hmotnosti, přeci jen kapota bude něco vážit, ale vzhledem k maximální snaze o centralizaci všech hmot to podle nás nebude moc znát.
Když už jsme nakousli hmotnost, tu Honda zatím pečlivě tají, ale když budeme vycházet z toho, že Hornet váží dva metráky, tak si tipneme, že u CBR600F těžko přeleze ručička na váze hodnotu 210 kilo.

Praktické záležitosti
Po stránce designu se Honda drží spíše zpátky a cebro do dálky vysílá zprávu, že se jedná o přátelský stroj se sportovním nádechem, nikoli o motocykl určený k odírání sliderů. Kapotáž je poskládaná stejnou technologií přes sebe překládaných vrstev jako u VFR1200F, ovšem přestože je Valerio Aiello z římského designového studia Hondy, kde se cebro kreslilo, pyšný na to, jak dopadlo přední světlo (úkolem byl nedělený světlomet, dvě kukadla jsou prý vyhrazena supersportům), my se pořád nemůžeme zbavit dojmu, že se díváme na modernizovanou kapotu Suzuki GS500F. A ta taky nikdy za srdce svým designem nechytala.
Na vzhled ale motorka nejezdí, a navíc je to stejně jen subjektivní záležitost, pro majitele bude důležitější praktická vybavenost pro každodenní provoz. A tady by Honda mohla přesvědčit. O pohodlném a ergonomicky špičkovém sezení nemůže být pochyb, dobrým posazem i pro spolujezdce je si Honda tak jista, že si prý klidně dovolila vypustit madla pro ruce, která jinak hyzdí záď. Přístrojovka je pro sportovně cestovní motorku možná nezvykle plně digitální, ale aspoň se sem vejde hodně údajů, kromě těch „povinných“ i průměrná a okamžitá spotřeba paliva. A podle obrázků to vypadá, že i pod sedlo se pár věcí vejde.
Honda CBR600F je zpět. Legenda se vrací z trochu jiné strany, než bychom čekali, ale svým provedením by měla plynule navázat na to, kam do roku 2007 došla. Možná si za pár let ani nevzpomeneme, že tu chvíli nebyla…

Fotogalerie

---