---

Neznám nikoho, komu by se wéčko nelíbilo. Dokonce i moje žena, která o ZRX říká, že je to ošklivá motorka s televizí místo světla a nad mým slintáním po dvouokých superbikách typu ZXR750 nebo RC30 jen nechápavě kroutí hlavou, o W800 neřekla nic špatného. Jen že to vypadá jako normální stará motorka, ale že je to docela hezký. Lepší vysvědčení si Kawa nemohla přát. Znamená to totiž, že i lidem, kteří normálně ke všemu staršímu ročníku 2000 zaujímají odmítavý postoj, se vlastně docela líbí. A to přitom vypadá jak ze šedesátých let…

Upravená W650
Nemusíte být velcí pamětníci, abyste si při pohledu na osmistovku okamžitě vzpomněli na model W650, který Kawa prodávala od roku 1999 deset sezón. A prodávala by jej dál, kdyby mu nezlomily vaz emisní normy. Jen o trochu větší pamětníci musíte být, abyste si vybavili krásnou dvěstěpadesátku Estrella, a jen pořádní kmeti pamatují model W1 z roku 1965, jenž prý má být inspirací pro novodobá wéčka. No já nevím, když se na něj podívám, tak mi přijde, že by inspirací klidně mohla být i švagrova bledě modrá číza stopětasedma, ale když to Kawa tvrdí…
Každopádně to dědictví W650 je u osmikila tak zřejmé, že se dá možná spíš mluvit o stejném modelu s drobnými vylepšeními a zvětšeným motorem. Vždyť na první pohled vidíte jen jiné zadní tlumiče, zrcátka, koncovky výfuků, prošívání sedla, emblémy na nádrži, nastavitelnou brzdovou páčku, hliníkový povrch přední vidle namísto černého a kryty namísto karburátorů, a to ještě musíte být odborníci. Jo a hlavně osmikilo poznáte podle chybějící startpáky. Geometrie je stejná, liší se snad jen výška sedla (zde o 10?mm méně) a objem nádrže (o litr méně). Ono co – a proč – byste na téhle motorce chtěli měnit? Šedesátá léta, na něž odkazuje, už jsou dávno pryč a jejich look je jasně daný. A krásný.

Krouťák, ne koně
Změna označení z 650 na 800 by mohla vést k mylným závěrům, že tohle bude staré dobré wéčko, které ale díky většímu motoru bude mít víc koní a líp pojede. Tak to ne, resp. ano. Co tím myslím?
Rozdíl v objemu není 150 kubíků, ale pouze 98, to proto, že staré šestpáďo bylo 675 cm3 a nové osmikilo také nemá plný objem. Změny bylo docíleno pouhým zvětšením vrtání ze 72 na 77?mm, zdvih 83?mm zůstal zachován, motor je tedy silně „long-stroke“, jak se na šedesátá léta sluší a patří. Vačky mají dokonce úplně stejné časování i zdvih, kompresní poměr navíc klesl z 8,6 na 8,4:1. Jestli tenhle motor bude mít o pět koní víc, bude rád… Nejenže nemá o pět koní víc, tenhle motor má totiž dokonce o dva koně méně, než mívalo W650! Ono u vzduchem chlazeného motoru vám totiž kolikrát nepomůže ani zvýšení objemu a náhrada karbeců stříkačkou, jak výrazné zpřísnění znamenají euro-normy o úroveň výš.
Jenže, a to je síla tohoto motoru, tahle písnička není o koních v maximu, které mimochodem přichází o 500 otáček níž. Wéčko, to má být příběh bezbřehého krouťáku a jemné reakce na plyn. I proto zůstal průměr sání na 34?mm – mohla se udělat díra šílená a koně by šly určitě nahoru, ale proč vlastně? Kdo si tuhle motorku koupí, netěší se na to, až bude honit otáčkoměr za roh. Naopak, tady to bude zařadit za pět a jen točit plynem. A v tomto ohledu je osmikilo vysoce nad svým předchůdcem, protože zvýšení točivého momentu z 56 na 60 newtonmetrů byste možná tolik nepoznali, nebýt toho, že namísto v 5500 otáčkách je maxima dosahováno už ve 2500! Fakt, to není překlep. Lehce nad volnoběhem, a už tam máte plný zátah, a výrazně vadnout by to teoreticky mělo až za hranicí maximálního výkonu. Troufnu si odhadnout, že v reálu nakonec tenhle motor pojede výrazně lépe než staré šestpáďo.

Kdo další dělá retro
A ještě jedno srovnání bychom neměli opominout. Triumph Bonneville, další totální retro klasik s řadovým dvouválcem, a vzhledem k drátěným kolům Kawy si rovnou můžeme vzít na paškál verzi T100. Novodobý Bonnie má skoro o sto kubíků větší objem, ovšem pozor, také o rovných 20 koní víc! To je u motorky, která vypadá hodně podobně a váží jen o 13 kilo víc, hodně velký rozdíl. Sedlo je níž, rozvor naopak trochu delší, kola 19“ a 17“, dokonce má i kotoučovou brzdu vzadu. Porovnání cen je trochu složitější, protože Kawa už má ceník 2011, zatímco konkurence ještě jede v letošních cenách. Navíc Triumph má pevnou cenu v eurech a dopočítává podle denního kurzu, ale v zásadě vychází o nějakých deset tisíc dráž, což u motorky za 220 tisíc není nic zásadního. Bitvu s Trium-
phem tedy budou muset rozhodnout jiné věci než technika, třeba silnější dealerská a servisní síť.
Nesmíme zapomenout ještě na konkurenci z Apeninského poloostrova. Již pár let na city retrofilů útočí krásná Moto Guzzi V7 Classic, jež je svými výkonovými parametry Kawě hodně podobná, ale má o 20 kilo méně a už v základu byla za 200 tisíc, teď v zimním výprodeji dokonce za necelých 175. V porovnání s Kawou ale jde spíše o drobnější stroj, který náramně sluší štíhlým holčinám, zatímco Kawa s Triumphem jsou už víc motorky pro chlapy.
W800 ovšem trumfuje pohonem vačky královským hřídelem – to je klasika, která retromilce hřeje u srdce víc než svařák o Vánocích. Navíc je Kawa postavena pěkně postaru, tedy co má být plechové, je plechové, a to sice zvyšuje hmotnost, ale když prostě klepnete a místo plastového křachnutí rozezvučíte plechový orchestr… To je pro většinu milovníků retra důležitější argument než počet koní nebo nějaké to kilo navíc, takže věřím, že jak vznikaly kluby majitelů W650, tak velice rychle začnou vznikat i sdružení vlastníků nových osmistovek. 

Fotogalerie

---