Koncept Le Mans
V životě už jsem viděl hodně upravených a přestavěných japonských cruiserů, ale jen málokterý z nich se tak absolutně lišil jako tento Drag Star. Za všechno může hlína, laminát a hlavně „mimozemská“ fantazie Franty Bártíka alias Bárta.
Řadu let jsem slýchal od různých lidí, že nějaký Bárt udělal to nebo ono, a vždy šlo o věci velmi zajímavé a hodně nestandardní. Jen jsem vůbec netušil, jak takový Bárt vlastně vypadá. Chcete vědět, jak vypadá Bárt? Jako absolutní prototyp Belzebuba; jen mu chybí kopyto a rohy si zřejmě nechal chirurgicky odstranit.
Tohle je Drag Star?
Poprvé jsem se s ním potkal před pár lety na výstavě Bohemia Custom v Praze a říkal jsem si, že ty jeho stavby musí být notně pekelné, když on sám vypadá jako temný kníže. O tom, že je moje domněnka správná, dokázal přesvědčit nejen mě, ale celou odbornou veřejnost loni v zimě, kdy představil svoji naprosto dokonalou variaci na Drag Stara nazvanou BFC 1100 Le Mans.
Na té motorce je úžasné, že na první pohled nemáte šanci poznat, o jaký stroj se vlastně jedná, a už vůbec by vás nenapadlo, že nejde o radikální stavbu, ale o důmyslně vymyšlenou přestavbu. Ten bílý laminátový kabát nadělal opravdu divy. Kdo by čekal, že se z kulatého a hodného medvídka, kterým rozhodně jedenáctistovkový Drag Star v základu je, vyklube takováhle divoká bestie? Jak sami vidíte, i u Drag Stara lze zapomenout na jeho původní tvary, které v člověku evokují přidávání různých opěrek, stupaček a třásní s koženými brašnami. A to je dobře, neboť jak už tovární název sám napovídá, Drag Star v sobě skrývá něco dravého.
Za všechno může bouračka
Na začátku této unikátní přestavby stálo jedno celkem banální rozhodnutí. Majitel stroje, Libor Šimůnek, měl po bouračce a přijel za Bártem s tím, že by potřeboval na svém Drag Staru vyměnit rozbitou nádrž. Když Bárt zjistil, kolik taková nová nádrž stojí (je to fakt raketa!), navrhl Liborovi, že mu v téhle ceně nádrž klidně vyrobí. Ruční originál s podstatně zajímavějším designem. Libor souhlasil, a tak se pustili do plánování a „redesignu“.
Jak tak Libor chodil na dílnu, začal vymýšlet další změny. Prý když už se dělá nádrž, tak by nebylo marné udělat k ní i pořádně tlusté zadní kolo. Bárt dlouho řešil vhodný kit, až se zastavil u jednoho amerického, který vyšel přes 100 000?Kč, a rozhodl, že je to nesmysl. Že bude lepší, když se za méně peněz koupí obě nová kola od Wheel Racing, která nadělají podstatně více muziky.
Postupně tak oba konstruktéři začali zasahovat do různých částí stroje, až se Bárt rozhodl, že tohohle yamažího mastodonta vezme z gruntu. Přivezl do dílny hromadu modelářské hlíny (on sám ji nazývá „návrhářské bahno“), začal ji hníst, modelovat a postupně připlácávat na rám. No a pak se různě uřezávalo, domodelovávalo, doplácávalo a zakrajovalo, až vznikl tento agresivní tvar karoserie. Tomu se pak začal podřizovat celý zbytek motocyklu.
Všechno doma
Z původního Drag Stara tedy zůstal beze změn pouze rám včetně odpružení zadního kola, motor s převodovkou prošly jen lehkými kosmetickými úpravami. Na zbytku se dokonale vyřádil Bárt a jeho konstrukční tým.
Motor dostal otevřené filtry K&N, nové trysky do karburátorů a hlavně „Bártovy kouzelné výfuky“. Libor sice původně přinesl nějaké svody i s luxusními koncovkami Akrapovič, které by motocyklu asi dost slušely, ale nakonec bylo rozhodnuto, že i výfuky se budou vyrábět. „Udělal jsem je nakonec jiné, lepší!“ říká dnes konstruktér. Jeho koncovky mají totiž uvnitř šroub, kterým lze projev výfukového systému celkem jednoduše zatlumovat.
No a pak začaly lítat špony ze soustruhů a fréz. Minimum věcí se nakupovalo a co šlo vyrobit, se prostě vyrobilo. Především z duralu. Luxusní přepákování, brýle, opláštění přední vidlice, řídítka, rukojeti, držáky zadního světla a spousta dalších volovinek. Do práce byli zapojeni další kamarádi (René Paveza na svařování, David Jakeš na elektriku...) a dokonce rodina – Lukáš Bártík nechal na leštění hliníku ruce a kus života.
24 hodin Le Mans
Tím nejdůležitějším byly ale kapotáže. Podle původního návrhu měly být kompletně z karbonu. Ovšem Bárt s Liborem zjistili, že v karbonu by motorka vypadala celkem fádně, nebo by dokonce zapadla. Rozhodli se proto pro klasický laminát a lak. Velmi výrazný lak, který byl chloubou neporazitelných závodních „placek“ Porsche 917 Martini Racing Teamu na Le Mans v roce 1972.
Čtyřiadvacetihodinovky v Le Mans patří k nejnáročnějším závodům světa, kde dostávají pořádný záhul stroje i mechanici. Tenhle Drag Star je poctou všem těmto dobrodruhům. Ostatně pořádný dobrodruh je i Bárt. Vyrobit náfuky sání tak, že se z trojúhelníkových trychtýřů stává kulatý průměr a ještě je to celé jako technický detail zaintegrováno do nádrže, to nemůže vymyslet svéprávný jedinec. A navíc je „laminátovčík - samouk“, takže zdůrazňuji – „Klobouk dolů, Bárte!“
Fotogalerie