Když šedesát koní nahradí jeden vůl (bejk)
Sezona je tu. A proto neškodí připomenout si pár základních principů. Jak se chovat na motorce, abyste nepřišli zbytečně k újmě.
A když říkáme k újmě, máme na mysli újmu jak jezdce, tak stroje. Takže začněme od úplného začátku, totiž vytlačení motorky z garáže a manévrování v malých rychlostech. Ještě jinak to lze vyjádřit takto – tentokrát jsme motor naší Afriky nespustili. Pro upřesnění dodám, že měřím 179?cm, vážím 86?kg a rozkrok mám 77?cm od země. Na druhé straně, naše Honda Africa Twin má po nasednutí sedlo 85?cm od země a výšku řídítek 117?cm. Její hmotnost pak je cca 230?kg.
Pocitově je samozřejmě rozdíl manipulovat s vysokým endurem, nízkým supersportem nebo protaženým customem. Základní postupy se ale více méně nemění.
Obr. 1 U motocyklu stojíme a tlačíme jej vždy ze strany bočního stojanu. To pro případ, že bychom ho rychle potřebovali vyklopit. Motocykl pak je mírně (ale opravdu velmi mírně) nakloněn na naši stranu. Takže ho můžeme případně zapřít o celé tělo. To se hodí ve chvíli, kdy třeba přejedeme nějaký rantl, že se motorka nezváhne od nás. Věřte, že to udržet nejde.
Obr. 2 Pokud se dostanete do nějaké mezní situace a nejste si jisti, dejte řídítka do plného pravého rejdu (pokud stojíte zleva). Jednak máte pravou ruku blíž k tělu, a tudíž silnější. A „zablokovaná“ řídítka vytvářejí páku na rám, takže zváhnutí se dá lépe vyrovnat.
Obr. 3 U vyšších sedel (někdy stačí, že je sedlo širší) často dosáhnete na zem jen na špičkách. I takto se dá s motorkou manipulovat, ale malá styčná plocha a hladké podrážky motorkářských bot často třeba na štěrku podkluzují.
Obr. 4 Pomůže poposednutí k jedné straně. Jedna noha pak je ve stupačce a druhá krásně dosáhne na zem. Je to pohodlnější a možná i stabilnější než na obrázku tři. Ale pozor, abyste nedali nohu daleko od motorky. Když podklouzne, jdete stopro na zem.
Obr. 5 a 6 Couvání je snad nejnepříjemnější část manipulace s motocyklem. Pokud se oběma rukama držíte řídítek, motorku vlastně netlačíte, ale taháte. O to víc síly v rukou potřebujete. Na druhou stranu to někomu může přijít jistější než s jednou rukou na sedle nebo zadním madle.
Obr. 7 Na závěr trik, který asi často nepoužijete, ale někdy se třeba hodí. Jde o otočení motorky za pomoci bočního stojanu. Pro úspěšné zvládnutí je třeba dvou věcí – stojan, na který se můžete spolehnout, a vlastní zručnost spojená s odvahou. Motorku chytíte za řídítka a nějaké madlo vzadu. Pak ji opatrně zváhnete na sebe, a to tak, až je vlastně v rovnovážné poloze „zapíchnutá“ na stojanu. Pak už jen stačí tahat za řídítka (přední kolo se někdy šoupe zlehka po zemi) a otáčet.
Fotogalerie
