---

Testy obou inkriminovaných motorek jste si na našich stránkách již mohli přečíst. S Yamahou jsme měli tu čest na jaře ve slunném Španělsku a s CBR loni v redakčním testu. Proto přeskočme specifikace a pojďme se zaměřit opravdu pouze na holá fakta, jak si obě motorky stojí proti sobě.


Proporce
Do souboje na letišti vstupuje jako favorit bezpochyby Yamaha YZF-R 125, a to nejen díky agresivnímu designu, kvůli kterému je tak oblíbená, ale také pro 1 kW a 1,64 Nm, kterými by měla oproti CBR disponovat navíc. Za řídítka štíhlé Hondy usedám já a k Yamaze se hlásí LuCek, který je jejím majitelem a jemuž děkujeme za spolupráci při tomhle testu.


Run Away
Stavíme se na startovní čáru, kterou nevidíme, protože ji nikdo z nás nenakreslil. Připraveni ke startu řadíme první kvalt a vytáčíme motory k červeným polím, které Yamaze začíná na 10 tisících otáček, Hondě na 11. Na rozjezdu má CBR díky krátké jedničce trochu navrch, a tak se Yamaze lehce vzdaluje. Po přeřazení na dvojku se Yamaha dotahuje vedle CBR, které má velký převodový rozdíl mezi jedničkou a dvojkou. Právě dvojce dlouho trvá, než se rozmotá do použitelných otáček. I přesto, že jednička byla vytočená téměř na omezovač. Díky rychlému řazení bez spojky se ale CBR nakonec podařilo R125 porazit. LuCek ovšem prý jednou prořadil. Hondu tento problém při sprintu nepotkal, byť převodovka CBR je z tohoto hlediska opravdu strašná a s vypadnutím pětky jsem se setkával snad při každém řazení.

Startujeme tedy znovu. Na startu má CBR opět trochu navrch, ale Hondě ve vyšších otáčkách na dochází dech a Yamaha sebevědomě upaluje dál vpřed. Poté si motorky vyměňujeme, mně se podaří lépe odspojkovat start a erko se mnou vyráží jako běs. S lehkým ťukáním do spojky řadím až na čtyřku a maximálně namáčknutý na nádrž a se zadkem na konci řidičova sedla otáčím hlavu dozadu, kde je CBR – a rozdíl už činí přes dvě délky motocyklu. Ten kilowatt motoru Yamahy navrch je znát, což se ještě prokáže v další části dne. Přeřazuji na pětku a dojíždím do cíle, který jsme také neměli nakreslený (prostě abychom neskončili v bramborách). Po letištní anabázi se vydáváme směrem do Hořic, kde by se mělo ukázat, co znamená rozdíl 1 kW v praxi.


Co o sobě říkají?
Yamaha je radikální motorka, po které trh dlouho prahl. I já jsem z ní nadšený a zážitek z mosteckého okruhu mám dosud uschován pevně na svém harddisku. Vypadá to, že CBR jde trochu do ústranní zájmu a nemá oproti Yamaze moc co nabídnout.

Po týdnu stráveném s Hondou jsem musel ale trochu překopat své přesvědčení. Honda postavila CBR úplně na jiném základu, než Yamaha svoji YZF. Přímější, méně radikální posaz, níže uložené stupačky, zrcátka na řídítkách. Opravdu se jedná spíše o ovladatelnějšího, oplastovaného a ovladatelnějšího streeta než o supersport. CBR je známá svojí univerzálností. Lehce ji postavíte na přední kolo a při rozjezdu se stačí opřít do řídítek, zaspojčit, hodně přidat a máte přední kolo ve vzduchu (i když ne na moc dlouho).

Tuto zábavu Yamaha, která má velké procento váhy na předním kole, nenabízí a i díky posazu z ní máte hodně jednoúčelový pocit, byť je ve svém oboru špičkou. R 125 je dospělá supersportovní motorka, ale u supersportu musíte v první řadě vědět, co chcete, protože jeho možnosti jsou hodně omezené a nejvíce je využijete na okruhu, což platí i u naší jednoválcové zmenšeniny R6. Oproti tomu s CBR si nemusíte dělat hlavu ze svižné jízdy polní cestou ani po našich terénních okreskách.


Silnice na silnici
Jedeme si to tak plným plynem po zákrutách směrem k hořickému okruhu. Před námi se otevírá rovinka uprostřed polí, a tak na výjezdu z města na dvojku bereme znovu za oba stroje. Oba motocykly točíme do maxima, kam rafičky jejich otáčkoměrů s přibývající rychlostí lezou líněji a líněji. Po řazení až na čtyřku, kdy se má lámat chleba, lehce s CBR poujíždím Yamaze. Ta řadí pětku a ve chvíli, kdy pětku řadím i já, mě dojíždí.

Následně řadí šestku a já s vytočeným pátým kvaltem se dostávám vedle erka. Nato se ale situace opakuje a po přeřazení s CBR na šestku, které jsem si pečlivě šetřil, až bude pětka na svém maximu, mě Yamaha předjíždí a již definitivně se mi rychlostním rozdílem přibližně 8 km/h vzdaluje. A přesně tato situace charakterizuje vlastnosti obou motocyklů a říká, že výkonový rozdíl je sice minimální, ale znatelný.


Z větru
Blížíme se k Hořicím a stále se předháníme. Občas s CBR zapomenu v převodovce šestku a divím se, s jakou razancí mě Yamaha předjíždí. Podřazuji a kupodivu jsem schopen se držet za Yamahou. Posléze R 125 v závěsu pomaličku dojíždím, což mě překvapuje ještě víc. Ovšem jakmile jsem těsně za zadním kolem Yamahy a vystrkuji čumák do větru, tak se rychlosti obou motocyklů srovnají a po chvíli Honda lehce ztrácí. Plyne z toho tedy, že jde o každé ubrání plynu na výjezdu ze zatáček, o každé zařazení, protože motocykly jsou si téměř rovné.


Brzdy
Zde nemá cenu se moc rozepisovat. R 125 brzdí jednoznačně lépe než CBR. Jsem zvědav, zda se postupem let i zde, obdobně jako při vývoji velkých supersportů, dočkáme USD vidlic a radiálních třmenů brzdičů.


Překvapivý závěr
Vypadalo to, že R 125 bude jasně dominovat – větší výkon, lákavější design, široká kola… Ale není to tak jednoznačné. Hubeňoučkou CBR totiž na silnici snáze zkrotíte a dovolíte si více. Lehčeji ji pošlete v zatáčce na koleno a s větším přehledem budete řešit krizové situace. S Yamahou máte v zatáčce díky designu konstrukce větší jistotu, ale na silnici vám nedovolí se tolik vyřádit jako CBR.

Rozhodnout boj by mohl rozdíl ceny, který činí bez 99 korun značných 15 000 Kč ve prospěch Hondy. U Yamahy ovšem vidíte, za co platíte (hliníková kyvná vidlice, lauf jako z R6, použité komponenty), a to vám při jízdě dodává ohromnou jistotu. Konečný výběr je otázkou priorit. CBR je univerzál, na kterém se naučí jak kluk, tak holka, a Yamaha naopak radikální supersportovní nářadí, které je doma i na mosteckém autodromu.

---