---

Ožehavé téma je na programu jednání téměř každý den a ve změti pozměňovacích návrhů a informací médií se začínají ztrácet nejen samotní zákonodárci, ale hlavně uživatelé, tedy motoristi. Jak se tedy situace v současnosti má?
Novela, platná od prvního ledna 2009, se týká zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích. V paragrafu 79a jsou upraveny podmínky, za kterých může obecní policie kontrolovat rychlost na silnicích. Ta může rychlost kontrolovat pouze na místech k tomu vybraných Policií ČR a každé takové měření musí být označeno přenosnými dopravními značkami „začátek a konec měření rychlosti“. V praxi to znamená, že městští, potažmo obecní strážníci musí pomocí těchto značek informovat o každém svém měření. Tedy nejen o stacionárních průjezdových radarech (kterých například v Praze využívají několik desítek), ale i měření, kdy si hlídka rozbalí trojnožku u krajnice a za sto metrů provinilce kasíruje.
V současnosti řada měst a obcí proti této novele bojuje. Nelíbí se jim fakt, že by „piráty“ měli strážníci o své přítomnosti ještě informovat. Zádrhelem v novele byla až do teď i absence grafické předlohy, jak má taková dopravní značka vypadat (sice byla značka celkem podrobně popsána, ale chybělo vyobrazení kamery), takže na řadě míst raději obecní radary neměřily. To vyřešilo ministerstvo dopravy teprve minulý týden, kdy zveřejnilo oficiální předlohu takové dopravní značky. Podle nových pravidel je také povinnost značku instalovat vždy jen k pravé krajnici. Na silnicích o více pruzích ji tak řidiči mohou snadno přehlédnout.
Možná ještě důležitější než to, o čem se mluví, je to, o čem se nemluví - radary a měření Policie ČR. Té se totiž novela netýká, a tak může měřit podle svého uvážení kdekoliv a hlavně bez značek. Kromě rychlých pasátů a „biče“ na motorkáře (nových Yamah vybavených radary) má i Policie ČR ve správě stacionární radary. Na rozdíl od měst, která zveřejňují mapy rozmístění svých radarů, Policie ČR počty a místa tají. „Policie ČR při své služební činnosti využívá i stacionární radary, ale mapa jejich umístění veřejnosti k dispozici není,“ řekl mluvčí policejního prezídia kapitán Melša. Pokud tedy míjíte neoznačený stacionární radar, ještě to neznamená, že neměří. Jen může být ve správě Policie ČR, která je prostě označovat nemusí.

Osoba blízká
Stejně tak se moc nehovoří o úspěšnosti vymahatelnosti pokut za překročení rychlosti motorkáře. Pokud totiž policisti, ale i strážníci nedopadnou hříšníka přímo na místě, nemají v současnosti prakticky šanci jej pokutovat. V případě, že ho kamera radaru zachytí zepředu, jim totiž chybí registrační značka vozidla a v opačném směru zase nemají tvář viníka. Policie, resp. příslušný úřad obce s rozšířenou působností může hříšníka podle registrační značky předvolat, ale ten má v současnosti stále možnost odvolat se na osobu blízkou, proti které není povinen vypovídat. Mluvčí pražské Městské policie Radka Bredlerová k problematice říká: „K podání vysvětlení se vždy předvolá vlastník vozidla. Pokud podle něho za přestupkem stála osoba blízká, není majitel povinen proti ní vypovídat. Jeho povinností však zůstává vědět, kdo vůz řídil.“
Do budoucna by se ale situace měla změnit. Vlastník vozidla by měl nejen vědět, kdo vozidlo užíval, ale na jeho bedra také padne zodpovědnost za skutky vozidlem spáchané. Nicméně, řečí paragrafů nám současnost vysvětluje kapitán Melša: „Možnost osoby odepřít podání vysvětlení správnímu orgánu prověřujícímu došlé oznámení ve smyslu § 60 odst. 1 a § 68 odst. 4 z. č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, není v současné době nijak dotčena, tudíž ustanovení o „osobě blízké“ stále platí,“ a dodává, „změna je ale věcí příslušných orgánů, nikoliv policistů provádějících na místě dopravní kontrolu.“ Naráží tím na situaci, kdy Policie ČR lobuje právě za zrušení možnosti této „kličky“ a přenesení zodpovědnosti na majitele nebo provozovatele vozidla, ale zákonodárci požadovaný návrh stále neakceptují.

---