Jakub Nič
Text:
Jakub Nič Fotografie:
archiv

Stará základna

Honda NX650 Dominator


 V roce 1988 to byla bomba. Móda duálsportů díky Dakaru a Rallye faraonů stoupala a Honda jako jedna z prvních vyplnila celou poptávku třemi modely – Africa Twinkou, Transalpem a z trojice nejmenším Dominatorem.


Stará základna

Honda byla tentokrát dost rychlá a nadčasová. Dneska se na Dominatora, Transalpa i Africu koukáme jako na ty staré kovové motorky, u nichž nepřemýšlíme nad technickou propracovaností a jednoduchostí. Prostě víme, že jsou, že jezdí a že drží. Ale tyto stroje s Dominatorem v čele byly průkopníky cestovních endur takových, jaká známe dnes.
Africa, Alpy, Domina
Nejmenší z trojice NX650 Dominator byl jednoduše podařený jak po stránce technické, protože se na něm skoro nic nesypalo, tak po stránce image. Některé modely rychle stárnou, zprvu moderní a dech vyrážející design se rychle stává okoukaným a spíš trapným. Dominator zprvu dech také vyrazil, protože byl na svou dobu opravdu hezký, konstrukčně moderní a technicky dobře vybavený. Ale postupem času nezačal působit jako omyl z rýsovacího prkna. Byl pokaždé jen jemně modifikován, ovšem změny byly vždy velice decentní, po stránce konstrukce se upravovalo jen minimálně a motorkáři jej začali po dlouhých letech existence vnímat jako klasický, velmi robustní a nezničitelný – nadčasový motocykl staré a poctivé koncepce, který ani po letech svými tvary neurazí. Dominator není vnímán jako ojeté Hyundai z osmdesátých let, které dnes vypadá směšně, ale jako ojetý VW, který sice vypadá hranatě a staře, ale každý se mu dnes spíš pokloní, než vysměje.

RFVC – specialita šéfkonstruktéra
Jednoválec s jednou vačkou a čtyřmi ventily ovládanými přes vahadla, nazvaný RFVC (Radial Four Valve Combustion), jezdil už o pár let dříve v modelech XL600 či XR600. Většina čtyřventilových motorů má dříky ventilů na stranách sání a výfuku rovnoběžně a úhel svírají jen při bočním pohledu na motor. Hlava RFVC je specifická v tom, že když se na ni podíváte „rentgenově“ z vrchu, dříky ventilů poletí od pístu nahoru do všech stran. Kdyby hlava neměla vahadla, ale dvě vačkové hřídele, vyřešit by to šlo leda kónickými vačkami (nemyšlen hřídel, ale přímo dosedací plocha), jenže to je tak šíleně drahé…
Pro Dominatora byl zvětšen válec a přidán startér – přesto u první generace (1988–1989) zůstala nakopávačka. V roce 1990 byl dále snížen kvůli hlukovým a emisním normám výkon o dva koníky na 44 a zadní tlumič již neměl možnost nastavení odskoku. Zatímco první generace je taková dřevorubecká, další inkarnace jsou čím dál těžší a měkčí.
Rok 1992 znamenal pro Dominatora to samé, co rok 1993 pro Africu – kila zásadně nahoru. Třináct kilogramů navíc motorku oproti první generaci posunulo opět mnohem blíž silnici, změkl podvozek, nádrž místo 13 odvezla 16 litrů, postupně se začalo snižovat sedlo, blinkry se z tyček přemístily do kapotáže (pak zase na tyčky atd.)

Z Japonska do Itálie
Hluk a emise ovlivnily i ročník 1995 a následující. Aby motor udržel rozumné koně a neřval, musel se zvětšit airbox, čímž se logicky původně štíhlá mašina o fous nafoukla a opět se zvětšil a ucpal výfuk. Pro rok 1996 výroba opustila Japonsko a přestěhovala se do Itálie, což hlavně pomohlo snížit cenu v Evropě prodávaných modelů. Nicméně NX650 měl mnoho sourozenců– NX125, NX250, NX350, NX400 a NX500 – a některé se vyráběly v Japonsku a jiné třeba v Brazílii. Např. sourozenec NX400 se vyráběl až do roku 2009.
NX650 prošel ještě několika spíše kosmetickými změnami a na trhu vydržel v doprodejích do roku 2003.
V roce 1996 se po bok Dominatora zařadila něco jako jeho městská podívčená funny verze SLR650 (1996–1999). Měla v zásadě jen jiné plasty, menší 19" přední kolo a na první pohled samozřejmě chyběla kapotáž, kterou nahradilo klasické přední kulaté světlo. SLR650 pak bylo omlazeno a přejmenováno na Hondu Vigor (1999–2001). Posledním výkřikem byla v roce 2005 sci-fi podoba Dominátora – FMX650. Bohužel, aby splnil emise, zbylo mu s karburátorem 38 koní. Zato měl poprvé USD vidli a 17" kola.

Zahubily je homologace
Dominatora a jeho deriváty sejmul stejný osud jako Africa Twinku a starého karburátorového Transalpa. Osud EU. S karburátorem to dál solidně nepůjde, ale se vstřikováním by byl celý starý koncept vzduchem chlazeného motoru v dvacetiletém šasi zřejmě ostudný k prodeji. Vývoj nového stroje se neuskutečnil, jen snaživý známý „fake“ designér Oberdan Bezzi načrtl svou vizi nového Dominatora na
17" kolech. 



PŘEHLED ČLÁNKŮ
Vražedné horko
ČMN 16/2018 - Petr Pour
Stěna smrti
ČMN 15/2018 - Petr Pour
Svůj vlastní PETbag
ČMN 14/2018 - Petr Pour
Sbal se a vypadni
ČMN 13/2018 - Petr Pour
Horko na Manu
ČMN 12/2018 - Petr Pour
Moto MXGP
ČMN 11/2018 - Petr Pour
O krizovkách
ČMN 10/2018 - Petr Pour
O živé historii
ČMN 9/2018 - Jan Rameš
Touha zvítězit...
ČMN 8/2018 - Petr Pour
Holografický zážitek
ČMN 7/2018 - Petr Pour
Díky, přátelé
ČMN 6/2018 - Petr Pour
Sezona začíná
ČMN 5/2018 - Petr Pour
Krásu nechceme
ČMN 4/2018 - Petr Pour
Likvidační Dakar
ČMN 3/2018 - Petr Pour
Spojuje Dakar?
ČMN 2/2018 - Petr Pour
Bomby na nový rok
ČMN 1/2018 - Petr Pour
S dvacítkou na krku
ČMN 26/2017 - Petr Pour
Nejkrásnější dárek
ČMN 25/2017 - Petr Pour
O budoucnosti
ČMN 24/2017 - Jan Rameš
Přetažený šrouby
ČMN 23/2017 - Petr Pour
 Dobrá volba
ČMN 22/2017 - Petr Pour
Nebe a Peklo
ČMN 21/2017 - Petr Pour
Táhni a srůstej
ČMN 20/2017 - Petr Pour
Do dodávky
ČMN 19/2017 - Petr Pour
Cestovat na motorce je radost i utrpení!
ČMN 18/2017 - David M. Bodlák
Hurá do dějin
ČMN 17/2017 - Petr Pour
Smutný úvod
ČMN 16/2017 - Petr Pour
Tunelem se nesvezem
ČMN 15/2017 - Petr Pour
Nepopulárně populární
ČMN 14/2017 - Petr Pour
A přece se točí
ČMN 13/2017 - Petr Pour
Další články »
© 1999 - 2024 Bikes Media s.r.o.
.