Tichá noc, přesvatá ...

Právě jsem se vrátil... z vinárny. Jednou, nejvýš dvakrát za rok se setkávám s ...

Celý článek »
Reality show

Je to plus mínus deset let, co Českou republiku zachvátila horečka nejrůznějších reality show ...

Celý článek »
Ondřej Hrůza
Text:
Ondřej Hrůza Fotografie:
autor

Čas café racerů

Yamaha XS500 DOHC od CZmoto


 Vaše maily, dopisy a vzkazy čteme a snažíme se jimi inspirovat. Co se motocyklových přestaveb týče, máte zjevně čím dál větší hlad po café racerech a nejvíce z vás by si rádo přečetlo něco o nízkorozpočtových kafáčích. Na soutěžní výstavě Bohemian Custom Bike 2012 byla „kafíček“ celkem slušná parta a my fotili jako diví. Startujeme v Havlbrodě.


Čas café racerů

O tom, že café racery začaly po cca čtyřiceti letech zažívat neuvěřitelný comeback, jsem psal už několikrát. Důvodů je spousta. Tím hlavním ale je, že čím dál víc lidí začalo znovu nacházet krásu v nahatých, nekapotovaných motorkách, na kterých se člověk může kochat dokonalostí a nádherou mechaniky. Jistě, pořád tu budou velmi silné frakce zastánců okruhového jezdění a hesla „tři sta z místa“, ale milovníků oldschoolu přibývá geometrickou řadou.
A jak jsme se mohli přesvědčit před čtrnácti dny v Praze na BCB, není to záležitost pouze západních zemí, ale úplně stejně to funguje i u nás. Čím dál víc byla vidět trička či bundy s logem kultovního Ace Café London, a dokonce i zlaté nášivky oficiálního českého Café Racer Clubu. A samozřejmě nejen to, přímo v soutěži se objevily i moc pěkně zpracované stroje, které by rozhodně mohly zabojovat na soutěžích v Itálii nebo ve Francii, kde se to teď kafáči přímo hemží. Občas mrknu i na české Café racer fórum na internetu a říkám si, jak to bude jednoho dne krásné, až všichni ti, kteří tam teoretizují a tepou do ostatních, vyjedou na svých vlastních luxusních café racerech svorně na nějaký sraz. Konečně by se totiž zase bylo na co dívat.

Street a café ruku v ruce
Pánové ze společnosti a vyhlášené dílny (s vyhlášenou kávou) CZmoto, sídlící na kopci nad Havlíčkovým Brodem, se na české scéně etablovali jako jedničky v kategorii streetfighter. Ovšem i oni už začali „dospívat“ a ve svých posledních projektech se pomalu vrací ke kořenům.
Velmi výrazným strojem z jejich produkce byl před časem nabušený „neo café racer“ Suzuki Inazuma ve válečných barvách John Player Special. Letos představili záležitost nižší cenové kategorie. I když ji pohání relativně velmi moderní japonský dvouválec 2xOHC a krotí ji masivní kotoučové brzdy, svým pojetím se vrací do absolutního pravěku café racerů.
Na začátku tentokrát nebylo slovo boží a pár svařenejch trubek, ale Robert z Vysočiny přezdívaný Bodie. Jako ten Bodie ze seriálu Profesionálové, podobně vypadá, podobně se chová a co se alkoholu týče, snese prý ještě víc než originál. Bodie jako jeden z mála Čechů jezdí na Benelli TNT Café Racer a jeho dávným snem bylo mít v garáži také nějaký starý ekvivalent k tomuto hypermodernímu stroji. Dlouho spekuloval a hledal. Cíl byl jasný – koupit co možná nejlevněji nějaký starý základ, ze kterého se postaví radikální kafíčko.
Chlapci nakonec našli velice zajímavý materiál. Tedy zajímavý, jak pro koho! Já bych se toho spíš bál, než že bych jásal. Yamahu XS500 DOHC z roku 1976 přivezl ještě do ČSFR nějaký nadšenec, a pak ji nechal cca 20 let stát někde ve stodole. Měla německé papíry a stála strašně málo. Hoši v čele s hlavním mechanikem Kubou (mimochodem Kuba má velmi zajímavého koníčka – hraje závodně počítačové hry „střílečky“) pro ni vyrazili s tím, že pokud nenastartuje, tak ji neberou. Motorka byla v absolutně dezolátním stavu. Kuba mi dokonce zakázal používat slovo motorka, prý se o té věci dalo mluvit jen jako o „hrozné kaši“. Motorka přirozeně nenastartovala, ale Bodie byl tak nadšený, že se stejně vezla domů. A tím se rozběhl běh na dvouměsíční trať.

gal_1_349.jpg

Světlo z Uralu a kastlík z Mustanga
Kaše byla rozebrána na prvočinitele. Velké plány, že se do motoru bude sahat pouze v nejnutnějším případě, byly ty tam. „Špatně bylo úplně všechno; nádrž shnilá, všecko shnilý, popraskaná hlava, vinutí na startéru, z karburátorů jsme vydrápali něco, co nejvíce připomínalo kusy žuly, všechna hlavní ložiska na nic. A nejšílenější ze všeho bylo zapalování. To originální nahradil někdo ještě v Německu důmyslnou řídicí jednotkou vlastní výroby. Takovou soustavu traf a dalších součástek jsem fakt ještě nikdy neviděl. Hlavně to samozřejmě nefungovalo, takže to muselo všechno pryč,“ vzpomíná na počátky renovace Kuba. Tak se udělala velká objednávka u Yamahy asi za 30 000?Kč, jenže oficiální cestou se podařilo sehnat jen necelou třetinu věcí. Takže došlo na ruční výrobu. Made in CZmoto & přátelé je velká spousta věcí, včetně gumiček v brzdičích či ve vidlicích.
Stavba začala tradičně od rámu. Ten kluci ořezali o všechny nepotřebné držáky a kolem motoru zůstal tvarově nezměněn. Zadek byl komplet předělán kvůli kafáčové prdelce, která je v tomto případě multifunkční a slouží také jako úschovna pro veškeré elektronické a elektrické komponenty včetně baterky. Motorka je vymyšlena opravdu důmyslně, a ač to není nikde vidět, elektroinstalace je dokonce připravena na eventuální montáž blinkrů.
Když už mluvím o elektrokomponentech, nesmím zapomenout na přední světlo. Bodie totiž neustále tvrdil, že přední světlo musí mít obrovské, dominantní. Takže vyrazil na zimní burzu do Chotusic. Že prý jen vyskočí z auta, bleskem koupí nějakou pěknou lampu a jede se domů. Po čtyřech hodinách přebírání drahých, zrenovovaných světel na kdeco a s podezřením na omrzliny prstů u nohou mu kamarádi „dohodli“, ať si koupí světlo na Urala a hotovo, protože jinak všichni zmrznou. A že vám přišel nějak povědomý ten kastlík, který elegantně doplnil prázdný prostor pod sedlem? Kdo vlastnil v mládí Jawu 50 Mustang, tak ví, odkud se vzal…

British Racing Green
No a pak už se jen kompletovalo, vymýšlelo a dopasovávalo. Celková repase motoru a převodovky stála hodně peněz, takže se v CZmotu rozhodli na některých věcech ušetřit. Přepínače a některé kontrolky české provenience, rukojeť plynu a pneu-
matiky taktéž. Budíky, vidlice, kola, brzdy i řídítka zůstaly kupodivu původní. Dokonce i parádní nastavitelné zadní tlumiče Marzocchi s expanzními nádobkami. Vše důkladně zrenovováno a opraveno.
Najít pro tento stroj vhodné výfuky byl však další oříšek k rozlousknutí. Kluci vymýšleli kdeco, až nakonec Kuba zalovil v garáži v sekci „Bordel, který se jednou budou báječně hodit“ a přinesl italské tlumiče LaFranconi. Bylo rozhodnuto! Přepákování dodělal Kuba osobně, stupačky SBK dodal Petr Bareš, sedlo zkušený mistr čalouník Martin Tichý a přímé vzduchové filtry K&N. Asi nejdůležitější informací ve výčtu komponentů je nádrž, díky které se i znalci nechali ošálit a bez skrupulí mluvili o tomto stroji jako o Kawasaki. I když má na motoru palcový nápis Yamaha! Nádrž je totiž z nějaké Kawy z přelomu sedmdesátých a osmdesátých let.
Když jsem sliboval customa z kategorie „low cost“, tak by vás asi zajímalo, kolik to celé stálo. Bodie dnes už dobře ví, že počáteční ušetření při koupi se mu v průběhu stavby tak asi pětkrát vrátilo, nicméně i tak se s tímto velmi pěkným kouskem, jehož motor je teď ze sedmdesáti procent z úplně nových dílů a točí neuvěřitelně, dostal do velmi příznivé částky 120 000?Kč. A přiznal, že na ixesu rozhodně nekončí. Teď má v pácu nějakého starého vysněného Triumpha!


Fotogalerie
Komentáře k článku
zdenda [ 90.182.121... ] 19.10.2012  15:15
Pěkná mašina ,veliká pochvala.A moc pěkně napsáno !!! Je to hezký počtení...
rich [ 85.71.238... ] 17.7.2012  21:46
navstivte nase stranky http://www.hotrody.cz/
Přidat komentář
PŘEHLED ČLÁNKŮ
Milánské intermezzo
ČMN 23/2014 - Ivo Helikar
Kdo je motorkář?
ČMN 22/2014 - Ivo Helikar
Život není jen náhoda
ČMN 21/2014 - Petr Pour
Slovo sem, slovo tam
ČMN 20/2014 - Ivo Helikar
Dávno, hrozně dávno…
ČMN 19/2014 - Ivo Helikar
Připomenuté výročí
ČMN 18/2014 - Ivo Helikar
Příběh jednoho spacáku
ČMN 17/2014 - Ivo Helikar
Příliš hlučná samota
ČMN 16/2014 - Petr Pour
O nespokojenosti
ČMN 15/2014 - Jan Rameš
Díky vám...
ČMN 13/2014 - Ivo Helikar
Cestou z Mugella
ČMN 12/2014 - Ivo Helikar
O husí kůži po těle
ČMN 11/2014 - Ivo Helikar
Nová vlna
ČMN 10/2014 - Jan Rameš
Nevedeme si zase tak špatně
ČMN 9/2014 - Ivana Ulmanová
R.I.P. signore Vincenzo
ČMN 8/2014 - Ivo Helikar
Důvod k fandění
ČMN 7/2014 - Ivo Helikar
Zimní olympiáda a motocykly
ČMN 4/2014 - Ivo Helikar
Festival (ne)splněných přání
ČMN 3/2014 - Petr Pour
Slavíme, špunty ven!
ČMN 2/2014 - Ivo Helikar
Zase ty ankety
ČMN 1/2014 - Ivo Helikar
Vánoční čas
ČMN 26/2013 - Ivo Helikar
O designu
ČMN 25/2013 - Jan Rameš
Simulace nehod – VIDEO
ČMN 25/2013 - Jan Rameš
Normalizace?
ČMN 24/2013 - Ivo Helikar
Vyhráls? Tak si zazpívej!
ČMN 23/2013 - Petr Pour
Budoucnost ve 3D
ČMN 22/2013 - Petr Pour
837 + jeden důvod ke svobodě
ČMN 21/2013 - Ivo Helikar
Další články »
© 1999 - 2014 Bikes Publishing s.r.o. | Všechna práva vyhrazena. | Vyrobilo studio WEBB Creative.
Bez souhlasu provozovatele je zakázáno jakýmkoli způsobem šířit obsah tohoto webu.
Kalendář akcí | ČMN Shop | Záruční podmínky | Platba zboží | Osobní odběr
www.icmn.cz | www.rockparada.cz
.