Hurá do dějin

Každá Grand Prix se nějakým způsobem zapíše do dějin. Některá smutně, jako například ta ...

Celý článek »
Smutný úvod

Tento úvodník nebude veselý. Na mistrovství světa do Lokte se určitě těšil nejeden fanda ...

Celý článek »
Ivo Helikar
Text:
Ivo Helikar Fotografie:
archiv autora

Jiří Churavý slaví

Redakce gratuluje!


V historických světových motokrosových tabulkách najdete třikrát zápis našeho závodníka na stříbrném stupínku. V roce 1963 na něj vystoupil Vlastimil Válek, v roce 1974 Jaroslav Falta a v roce 1976 Jiří Churavý. Chybí tam ale poznámka, že kdyby bylo všechno, jak má být, stála by nejspíš tato trojice na stupínku nejvyšším.


Jiří Churavý slaví

V roce 1963 se stal mistrem světa třídy 250 Švéd Torsten Hallman, motokrosař velkého jména, který ve svém životě získal celkem čtyři světové tituly. Jenže v roce 1963 jezdil Vlasta Válek ve své životní formě a o titulu zřejmě rozhodlo, že nemohl absolvovat všechny závody seriálu. Nezáleželo totiž jen na něm, zda ho pokaždé pustí za železnou oponu. Podruhé do hodnocení motokrosového šampionátu zasáhla politika v roce 1974 a příběh Jaroslava Falty je dnes u nás všeobecně známý. Mistrem světa se od zeleného stolu stal Rus Genadij Mojsejev. Tomu se později podařilo titul znovu vybojovat ještě dvakrát. V roce 1975 se motokrosové mistrovství světa rozšířilo na třídu 125 a hned v tom prvním roce se mistrem světa stal Belgičan Gaston Rahier, náš Antonín Baborovský vybojoval bronz. V následujícím roce do stopětadvacítek místo něj nastoupil Jiří Churavý a Zdeněk Velký. Titul obhájil Rahier, Churavý skončil druhý, Velký třetí. Gaston Rahier sedlal Suzuki, naši závodili na domácí značce ČZ. Jinou alternativu neměli, zase tak nějak stálo v cestě politické rozhodnutí a zákaz startu na jiných značkách. Stopětadvacítka ČZ nikdy nedosáhla kvality konkurenčních motocyklů. Výsledky z té doby, například z MS družstev 1975, však dokazují, že pokud by Jiří Churavý mohl startovat na přibližně stejně kvalitní motorce, dokázal by v závodech Rahierovi ujíždět minimálně o půl kola. Stal by se světovým šampionem. Místo toho slavil Rahier,
a celkem se to tomuto belgickému kamarádovi našich jezdců podařilo třikrát v řadě. Otázka, která vás možná také napadne, tedy zní, kolik titulů by při normálních podmínkách mohli naši motokrosaři získat? Odpověď se už nikdy nedozvíme.

Šedesáté narozeniny
Dvaadvacátého dubna oslaví Jiří Churavý šedesátiny. Když se před nedávnem na jedné domácí motokrosové webovce čtenářů zeptali, kdo by měl podle nich vést český motokros, drtivá většina odpověděla, že by to měl být právě Jiří Churavý. Snad v současnosti není v této zemi nikdo druhý, kdo by lépe věděl, co dělat a jak na to. Kromě trenérského vzdělání má za sebou bohatou jezdeckou kariéru ověnčenou světovými úspěchy, o motokrosu napsal před lety knihu s názvem „Motokros – příručka motokrosového jezdce“, která by dodnes měla být vodítkem pro mladé závodníky i jejich rodiče, na vlastní kůži poznal, co se musí sportu obětovat, když ho chce člověk dělat poctivě. Poctivě, ano, to je slovo, které doprovází Jiřího Churavého od samých začátků.
Když se v březnu roku 1973 vážně zranil na tréninku před kontrolním závodem v gruzínském Tbilisi, málokdo věřil, že se ještě někdy vrátí do motokrosového světa. Jiří Churavý to dokázal a za rok zvítězil v holické jízdě mistrovství světa dvěstěpadesátek a stal se v této třídě i mistrem republiky. O pět let později domácí mistrovský titul zopakoval ještě ve stopětadvacítkách, kde několik posledních let sbíral své velké úspěchy. V roce 1975 skončil v novém seriálu MS 125 na pátém místě a rok nato získal titul vicemistra světa. V roce 1977 byl celkově čtvrtý a v roce 1978 devátý. To už ovšem jihočeská ČZ nevratně a dramaticky pokulhávala za světem.
Po skončení aktivní jezdecké kariéry zůstal ve svém mateřském klubu Dukla Praha v pozici motokrosového trenéra. Několikrát byl také jmenován do pozice manažera české reprezentace pro starty v motokrosu národů. Kromě toho si vybudoval známou společnost MG sport Czecho, v níž působí dodnes.
Tak Jiří, hodně elánu do dalších let a všechno nejlepší.


Fotogalerie
Komentáře k článku
VGT [ 78.102.45... ] 07.02.2015  22:27
Jo, jo -- pamatuji tu dobu, kdy strakonické Čízy jezdily v motokrosu nejen o druhá místa, ale i o tituly mistra světa (celkem se to povedlo, tuším, 5x). Tak hodně zdraví do dalších let, pane Jiří.
Přidat komentář
PŘEHLED ČLÁNKŮ
Hurá do dějin
ČMN 17/2017 - Petr Pour
Smutný úvod
ČMN 16/2017 - Petr Pour
Tunelem se nesvezem
ČMN 15/2017 - Petr Pour
 Nepopulárně populární
ČMN 14/2017 - Petr Pour
A přece se točí
ČMN 13/2017 - Petr Pour
Fóry na fórech
ČMN 12/2017 - Petr Pour
 Smutné zprávy
ČMN 11/2017 - Petr Pour
Vzhůru za dobrodružstvím
ČMN 10/2017 - Petr Pour
Aprílové nečasí
ČMN 9/2017 - Petr Pour
Smyslová záležitost
ČMN 8/2017 - Petr Pour
Smíšené pocity
ČMN 7/2017 - Petr Pour
Jednou veteránista, navždy veteránista
ČMN 6/2017 - Petr Pour
O začátku sezony
ČMN 5/2017 - Jan Rameš
Tak kterou?
ČMN 4/2017 - Petr Pour
O zimě
ČMN 3/2017 - Jan Rameš
To je fičák
ČMN 2/2017 - Petr Pour
Dakar navždy
ČMN 1/2017 - Petr Pour
Už zase po roce...
ČMN 26/2016 - Petr Pour
Úterní palivo
ČMN 25/2016 - Petr Pour
Zimní práce
ČMN 24/2016 - Petr Pour
Když prší štěstí
ČMN 23/2016 - Petr Pour
Gratulace Trophy týmu
ČMN 22/2016 - Petr Pour
Moderní technologie
ČMN 21/2016 - Petr Pour
Proti proudu času
ČMN 20/2016 - Petr Pour
Lovecká sezona
ČMN 19/2016 - Petr Pour
Prokletý kalendář
ČMN 18/2016 - Petr Pour
Sportem ku...
ČMN 17/2016 - Petr Pour
Kam s ním
ČMN 16/2016 - Petr Pour
Kde začíná atraktivnost?
ČMN 15/2016 - Petr Pour
Od Assenu po Markétu
ČMN 14/2016 - Petr Pour
Další články »
© 1999 - 2017 Bikes Publishing s.r.o. | Všechna práva vyhrazena. | Vyrobila Bikes Media s.r.o.
Bez souhlasu provozovatele je zakázáno jakýmkoli způsobem šířit obsah tohoto webu.
Kalendář akcí | ČMN Shop | Záruční podmínky | Platba zboží | Osobní odběr | www.icmn.cz
.