Jednodušeji to nejde
Suzuki DR350S/SE
DR350 byla ve své době skoro nejvyužívanějším „malým“ endurem. Už v základu byla slušná, po pár úpravách se proměnila v pravý soutěžák.
První verze přišla v roce 1990 a vedle velkých a těžkých DR650R byla v terénu úplně doma. Lehká, hbitá, štíhlá mezi jezdcovými nohami a hlavně měla dost schopný podvozek. Navíc vypadala fakt pěkně, pořád sice držela enduro design osmdesátých let, tedy neměla nádrž ukrytou pod plasty – „prsíčky“ jako motokrosy. DR350S/SE měla homologaci na silnici a už po chvíli se zjistilo, že se nesype.
Hodně upravených
Lidi je nakoupili a jelikož byly dostupné, začaly se i různě předělávat, před lety na nich závodili i profíci. Montovaly se větší USD vidlice, měnila nebo předělávala se centrála, motor dostal olejový chladič, aby v lese v blátě tolik nefuněl, a pak už to bylo na jezdcích. Někdo motor převrtával na necelých 400 kubíků, aby využil objemovou třídu a mašině samozřejmě zvedl sílu i rychlost, protože se dal dát hned těžší sekundární převod. Jiní měnili karburátory za větší atd.
Nás zajímá motorka v co možná nejvíc sériovém stavu a jetá nejlépe nějakým trdlem, které s ní sice několikrát upadlo, ale neskákalo patnáctimetrové lavice. Mašina opravdu ledacos snese, ale je logické, že trpí. Zvláště pokud jezdec neměl 75?kg, ale 95.
Startér a dva modely
V roce 1994 Suzuki vyrukovala se startérovou verzí DR350SE,
mašina měla nálepky s nápisem Dual Sport, a to značilo, že nemá do těžkého terénu úplně přijít. Byla kvůli akumulátoru a startéru logicky těžší, a tak si ji většinou kupovali méně zarputilí enduristé.
Lehká verze bez startéru však v nabídce zůstala také, a tu si pořizovali zase ortodoxní soutěžáci, takže si vybrali všichni. Váhový rozdíl mezi verzemi byl přece jen docela znatelný.
V roce 1996 Suzuki představila velkou DR650SE, která nesla designové křivky malé DR350SE,
obě motorky dostaly ucelený design včetně grafiky – stejně jako malá DR125SE, která se vyráběla i ve verzi DR200SE. Celá řada DR/
/SE se začala nabízet buď v ponuré kombinaci černých plastů a tmavě šedého rámu, nebo v nádherné pestré tovární bílo-modro-
-žluté. Modrý rám a zadek sedla, žluté prachovky vidlice a přední část sedla, zbytek bílý.
Starých našlapovaček nejvíc
Posledních kousků nejezdí zase tolik, motorka byla na krámech k mání do roku 2001, ale to byla už doba moderních vodníků. Zkrátka nová generace strojů. DR350SE poslední roky prodávala méně, čekalo se na nástupce, který přišel v podobě modernější DR-Z400. Pokud seženete pěknou verzi SE, určitě bude v mnohem lepším stavu než verze S bez startéru. S tou se většinou jezdilo v těžkém terénu, a i když ji seženete opravdu za 25 000 i méně, bude na ní třeba dost zamakat. Měsíc v dílně a pár tisíc a bude z ní pěkná motorka. Hezčí kousky DR350SE
se pohybují zhruba okolo 40 000?Kč, myslím kousky, které majitelé jezdili převážně po městě a vesničkách, ale mašina neměla nikdy nazutý ostrý drapák.
Na SE i děvčata
Na verzi SE vás určitě potěší úplně bezproblémové starty, mnohým skákání na páce vadí, navíc kdo má kratší nohy, má většinou se startováním problémy. Pro děvče ideální „bajk“, samozřejmě pokud nemá 150?cm i s culíkem. Pak se hodí motorka nižší. Jinak ale DR350SE ocení každý za její manévrovatelnost, citlivý a komfortní podvozek a svižný motor s výborným šestikvaltem a nízkou spotřebu – umí jezdit od 3,5?l a v terénu si řekne maximálně o 7 l/100?km. Brzdy jsou úplně dostačující, pohodlí je adekvátní konstrukci stroje, vzadu jsou dvě madla, za která se dá mašina zvednout anebo se jich může přidržovat spolujezdec.
DR350S/SE nepotřebuje moc údržby a je takovým každodenním dříčem. Problematický je na motorce akorát celý výfuk, ten je od začátku až do konce černý, a tato levná povrchová úprava dlouho nevydrží – svod i koncovka hodně oreznou. Koroze je obecně bolest většiny strojů Suzuki v oblasti rámu atd., barva moc nedrží.
Servisu poskromnu
Motor je klasický vzducháč, ventily se štelují jednoduše šroubky a kromě občasného kontrolního přeseřízení karburátoru a výměny oleje a filtrů se s motorkou nemusí nic moc dělat. Samozřejmě záleží na tom, kolik má najeto, v jakém je stavu.
V oficiální dealerské síti jsou náhradní díly na stroj skoro všechny. Našli jsme naprostou většinu dílů na motor, šasi, plasty atd., jen občas nebyla v katalogu nějaká podložka či šroubek, který se dá nahradit víceméně čímkoliv. Prostě zásadní díly na servis jsou, takže se člověk této motorky bát nemusí. Opravdu ale záleží na způsobu používání předchozími majiteli.
Fotogalerie
