Vražedné horko

Teplé slunečné počasí, to jsme si asi vždycky přáli. Během dovolených na prosluněném jihu ...

Celý článek »
Stěna smrti

Celý život žiju na kopci nad pražským Výstavištěm v Holešovicích. Z lesní vyhlídky jsem ...

Celý článek »
Ivo Helikar
Text:
Ivo Helikar Fotografie:
Youthstream

Nejsilnější, máte padáka

Tento článek vyšel 19. září 2013
v ČMN 19, na straně 2, v rubrice

Zatímco promotér Youthstream už před pár měsíci ohlásil zrušení MS motokrosové třídy MX3, z české strany se na tiskovce k obhajobě světového stříbra Martina Michka ozvaly pochybnosti nad ukončením seriálu a přání domácí federace, aby nejsilnější třída pokračovala i v příštím roce.


Nejsilnější, máte padáka

 Úspěch Martina Michka v MS MX3 je nepopiratelný, zasloužený a hodný gratulace, ale jeho skutečná hodnota ve světě motokrosu, a to je potřeba si férově přiznat, je nepříliš velká. Ať tak, či tak, MX3 byla až doteď jedinou otevřenou světovou třídou, kam se mohl přihlásit kdokoliv, ovšem světové špičky a týmy to (i přes zajištěnou nesmrtelnost v historických tabulkách) ignorovaly.

Původní světové půllitry stály u zrodu motokrosu. Vždyť Motokros národů se v kalendáři FIM objevil poprvé už v roce 1947. Právě Motokros národů byl až do roku 1985 jen závodem pětistovek. Ostatní třídy měly svá samostatná světová družstva, od roku 1961 se jela Trofej národů ve třídě 250 a od roku 1981 si to v Poháru národů mezi sebou rozdaly i stopědvacítky. Vše se spojilo do jednoho společného MS až v roce 1985 právě pod názvem Motokros národů.
Od roku 1952 se konalo ME jednotlivců třídy 500 a roku 1957 se znovu jako první proměnilo v MS. Dvěstěpadesátky získaly svůj světový šampionát o pět let později, stopětadvacítky po dvouleté evropské předehře od roku 1975. Dlouhá léta byly šampionáty přibližně na stejné úrovni, i když v Československu dostávaly přednost hlavně dvě slabší třídy. Půllitry měly svá velká jména, mistrovský titul oslavilo celkem 29 jezdců, hned šestnáct závodníků získalo za 57 let existence této třídy dva nebo více světových titulů. Prvním mistrem světa se stal Švéd Bill Nilsson, po pěti titulech mají v historických záznamech Belgičané Roger de Coster a Joël Smets.

Výraznějšího sestupu ze slávy se pětistovky, vlastně už šestsetpadesátky, dočkaly po spojení všech tříd do jediného podniku po jedné jízdě v roce 2003. Objemově nejsilnější třída se během závodního odpoledne jezdila jako poslední a diváci se často vytráceli předčasně domů, aby nemuseli dlouho čekat v kolonách. O rok později nový promotér, společnost Youthstream, přejmenoval třídy na MX1, 2 a 3. Zatímco jedničky a dvojky se jezdily nadále v jednom podniku, třída MX3 dostala společně s ME 125 vlastní závody. Už to začínalo jít z kopce, MX3 se tím dostala na okraj zájmu. Bývalým půllitrům nepřáli ani výrobci, ani jedna japonská fabrika nevyráběla vyšší objemy motoru. Jezdci si v prvních letech museli dokupovat kity s větším válcem, teprve později přišlo povolení startovat i se čtyřistapadesátkou. Ani média tuhle třídu nepodporovala, i když se v ní jezdily zajímavé a vyrovnané závody. Jen u nás cítili, že bychom mohli mít ve skomírajícím šampionátu šanci. Byl o mnoho lacinější než velký svět motokrosu, nepanovala zde zdaleka taková konkurence, navíc reprezentanti malé země uprostřed Evropy s nevýznamným trhem neměli šanci na tovární podporu v hlavních třídách. Jen Ervín Krajčovič a jeho Delta Racing se pokoušel několik let prorazit do MX1/MX2, ostatním bylo souzeno MX3. Bylo jasné, že se musí dříve nebo později něco změnit. Vždyť letošního MS MX3 se pravidelně zúčastňovalo deset jezdců, všechny jízdy seriálu absolvovalo dokonce jen sedm z nich.

Škoda, ať už se to stane teď, nebo později, odchází kus motocyklové sportovní historie. Stejně jako když na silnici bez náhrady končily třídy 175 a 350. Pro mě je to tak trochu konec schizofrenie, na jedné straně totiž stály vítané úspěchy našich jezdců, na straně druhé… škoda povídat. Ale to bychom se dostali ještě na tenčí led. Co kdybych si položil otázku, kam vlastně ve sportovním žebříčku zařadit samotný prestižní seriál MS MX1/MX2, když v Americe jezdí lepší závodníci? Mohl bych třeba zapochybovat i o skutečné hodnotě titulů Cairoliho nebo Herlingse, a to už na mně fakt nechtějte.
 

Vyšlo v ČMN 19/2013

Fotogalerie
PŘEHLED ČLÁNKŮ
Vražedné horko
ČMN 16/2018 - Petr Pour
Stěna smrti
ČMN 15/2018 - Petr Pour
Svůj vlastní PETbag
ČMN 14/2018 - Petr Pour
Sbal se a vypadni
ČMN 13/2018 - Petr Pour
Horko na Manu
ČMN 12/2018 - Petr Pour
Moto MXGP
ČMN 11/2018 - Petr Pour
O krizovkách
ČMN 10/2018 - Petr Pour
O živé historii
ČMN 9/2018 - Jan Rameš
Touha zvítězit...
ČMN 8/2018 - Petr Pour
Holografický zážitek
ČMN 7/2018 - Petr Pour
Díky, přátelé
ČMN 6/2018 - Petr Pour
Sezona začíná
ČMN 5/2018 - Petr Pour
Krásu nechceme
ČMN 4/2018 - Petr Pour
Likvidační Dakar
ČMN 3/2018 - Petr Pour
Spojuje Dakar?
ČMN 2/2018 - Petr Pour
Bomby na nový rok
ČMN 1/2018 - Petr Pour
S dvacítkou na krku
ČMN 26/2017 - Petr Pour
Nejkrásnější dárek
ČMN 25/2017 - Petr Pour
O budoucnosti
ČMN 24/2017 - Jan Rameš
Přetažený šrouby
ČMN 23/2017 - Petr Pour
 Dobrá volba
ČMN 22/2017 - Petr Pour
Nebe a Peklo
ČMN 21/2017 - Petr Pour
Táhni a srůstej
ČMN 20/2017 - Petr Pour
Do dodávky
ČMN 19/2017 - Petr Pour
Cestovat na motorce je radost i utrpení!
ČMN 18/2017 - David M. Bodlák
Hurá do dějin
ČMN 17/2017 - Petr Pour
Smutný úvod
ČMN 16/2017 - Petr Pour
Tunelem se nesvezem
ČMN 15/2017 - Petr Pour
Nepopulárně populární
ČMN 14/2017 - Petr Pour
A přece se točí
ČMN 13/2017 - Petr Pour
Další články »
© 1999 - 2018 Bikes Publishing s.r.o. | Všechna práva vyhrazena. | Vyrobila Bikes Media s.r.o.
Bez souhlasu provozovatele je zakázáno jakýmkoli způsobem šířit obsah tohoto webu.
Kalendář akcí | ČMN Shop | Záruční podmínky | Podmínky zpracování osobních údajů | Podmínky zpracování cookies | Platba zboží | Osobní odběr | www.icmn.cz
.