Liga výjimečných
Žijeme motorkama. A občas, třeba zrovna jako teď, když v Praze a Ostravě probíhá mistrovství světa v hokeji, i hokejem.
Jsme přece hokejový národ. A jak se tak dívám na závody a zápasy, přistihl jsem se, že čím dál častěji přemýšlím o dvou výjimečných lidech těchto sportovních televizních přenosů. Každý z nich žije zdánlivě na jiné planetě, jeden se stal fenoménem hokeje, druhý motocyklových závodů. Ale jedno mají společné, jsou mistry svého oboru. Baví mě pozorovat je v akci. Fandím jim, i když mají svá nejlepší sportovní léta zřejmě už za sebou. Je mezi nimi sedmiletý věkový rozdíl, ten starší se narodil ve středočeském Kladně v roce 1972 a ten mladší v italském Urbinu v roce 1979. Asi už netápete.
Je to jistě jen náhoda, avšak alespoň v něčem k sobě mají hodně blízko. Jsou totiž narození ve stejném znamení zvěrokruhu. Ve znamení Vodnáře dělí jejich narozeniny jediný den, 15. a 16. února.
Ale nebojte, nebudu to rozebírat, nemám tušení, jestli to vůbec něco znamená.
Tu hvězdu ze středních Čech nejspíš v těchto dnech vidíme naposledy v našem reprezentačním hokejovém dresu. Ve třiačtyřiceti není divu. Za poslední čtvrtstoletí byl nejlepším hokejovým pravým křídlem na světě. Hrál na Kladně, v Pittsburghu, Washingtonu, New Yorku, Omsku, Philadelphii, Dallasu, Bostonu, New Jersey a na Floridě. Jeho hra, to je radost, síla, nápady a zkušenost. Zvítězil ve Stanley Cupu, na mistrovství světa i na olympiádě. Co víc si může přát? Vlastně se dívám na hokej v televizi hlavně kvůli němu. Rozhodně nejsem sám, protože takových obdivovatelů má po světě hodně.
Ta hvězda od italské jadranské riviéry se stala 9x mistrem světa v silničních motocyklových závodech. Letos od začátku sezony bojuje o svůj desátý titul. Zatím ze čtyř odjetých závodů královské třídy 2x zvítězil a 2x dojel třetí. Pokaždé tedy stál na pódiu. Svou první GP vyhrál už v roce 1996, stalo se to v jeho první světové sezoně. V této chvíli má na svém kontě hned několik kulatých čísel, jež stojí za připomenutí – získal 110 vítězství v závodě GP, v letošním Jerezu zakulatil svůj pobyt na světových stupních vítězů na rovných 200. A v portfoliu má také 60x vyjetou pole position, i když, přiznejme si, k vítězství první startovní řadu nepotřebuje. V každém depu čekají u jeho kamionu na podpis desítky, možná stovky fanoušků. Kolem okruhu jich pak stojí další tisíce, možná desetitisíce. Závodí s lehkostí Wolfganga Amadea Mozarta. Ti ostatní jsou určitě také dobří, ale Mozart byl v historii jen jeden. V posledním dvacetiletí byl nejlepším silničním motocyklovým závodníkem na světě. Za dvacet let sedlal Aprilii, Hondu, Yamahu, Ducati a znovu Yamahu. Jeho jízda, to je radost, síla, nápady a zkušenost. Zvítězil ve všech třídách prestižního silničního šampionátu. Co víc si v motocyklovém sportu může přát? Vlastně se dívám na silniční závody v televizi hlavně kvůli němu. Rozhodně nejsem sám, protože takových obdivovatelů má po světě hodně.
Víte co? Jdu se raději dívat na televizi… Kluci, do toho!