---

Je pondělí 8. června a svátek má Medard. Zatracený Medard, vždyť pranostika v našich končinách říká - Medardova kápě, čtyřicet dní kape. Což v překladu do češtiny znamená, že jestli v tento den prší, vydrží nevlídné počasí až do… moment, letmý pohled do kalendáře… až do 17. července.

Je deset večer a zatím navzdory nevlídné meteorologické předpovědi neprší. Co kdyby měla pranostika náhodou pravdu? Vlastně nevím, jak to s ní opravdu funguje, když neprší tady u nás, neznamená to, že neprší jinde. Potom se ptám, bude špatné počasí do poloviny léta jen tam, kde nyní prší, nebo všude, tedy i zde? A obráceně, pokud tady začne pršet, dá se ujet o kousek dál, kde je v tuto chvíli hezky? To pranostika vůbec neřeší, a tak mohu dál doufat, že když nelije na náš chodník, bude léto jako malované všude kolem nás. Kdyby ještě do půlnoci sprchlo, byla by to pořádná rána přes můj motocyklový letní účet.

V našich podmínkách je i tak léto příliš krátké. Jen na pár měsíců se každoročně otevírá okno slušného motopočasí. Někdy to však stejně nevyjde a ježdění si moc neužijeme. Mokro a zima je jen pro otrlé a k nim se nepočítám.

O kolik jsou na tom výhodněji v jižních zemích. Mohou se na svém jednostopém oři prohánět po většinu roku.

Ten Medard mě ale přivedl na divné myšlenky, vždyť jsem chtěl původně psát o něčem docela jiném… Mám v našich novinách už pátým rokem na starost sportovní motocyklové události a je docela logické, že se mi občas nějaké to sportovní téma připlete i do úvodníku.

Pak mívám ovšem blbý pocit, že s tím otravuju i všechny sportovní nefanoušky a raději v několika dalších úvodnících na sportovní úvodníkové psaní rezignuju. Jenže, zrovna nedávno jsem se přistihl, že je toho tolik, co by stálo za napsání na zadní sportovní dvoustranu. Od pochvaly závodníkům, pořadatelům, funkcionářům například, až po kritická slova těm samým. Tedy, ne úplně těm samým, to by nedávalo smysl, spíš jiným funkcionářům, pořadatelům a závodníkům.

Myslím, že bychom měli psát nejen jak Tonda zvítězil, Lojza dojel pátý a Venda osmý. To prosím není o nikom konkrétním, pokud by to nějakého Tondu, Lojzu nebo Vendu urazilo, omlouvám se.

Rád bych, aby ve sportu zbývalo nejen místo na klasické reportáže ze závodů a soutěží, ale doplnilo je i povídání o tom, proč se něco stalo právě tak, jak se stalo, jaké to má souvislosti s tím či oním, co nám udělalo radost a také, co nás namíchlo, co si máme připomenout a na co raději nemyslet. Zkusím to už do tohohle čísla, vždyť zítra máme uzávěrku.

…Je jedenáct večer a začíná hřmít. Mohlo by to ale ještě chvíli vydržet, držte palce… počasí i sportu… Léto budiž pochváleno, čekají nás tři nejlepší motocyklové měsíce.
 

---