Prší, prší, kde se leje?
To se nám ten konec prázdnin pěkně vydařil. A vlastně celý prázdniny. Nepamatuju už hodně dlouho, že by se letní deštivé dny daly spočítat na prstech jedné ruky (plus mínus, přesně jsem to nezjišťoval).
Sice meteorologové předpovídaj rapidní změnu počasí a možná, že když čtete tyto řádky, zrovna leje jako z konve a vy hledáte mikinu na dně šatní skříně. Ale já se momentálně utápím v chlazené minerálce a vlastním potu. Ale je to fajn, letos se dalo jezdit furt a překvapivě nikoho ani neodrazovaly tropické teploty. Beztak se člověk v motohadrech zpotí.
Jen doufám, že úměrně s nárůstem člověko-moto-kilometrů nenarostly o prázdninách statistiky nehod nedej bože s tragickým koncem. Vzhledem k tomu, že autaři bourali víc a hůř, dá se očekávat, že statistika motorkářů bude také horší. Ani ta čísla snad nechci vidět.
Prázdniny končí, podzim klepe na dveře. Uvidíme, jak k nám bude počasí přívětivé a kolik kilometrů ještě letos najezdíme. Jedno ale vím jistě, už to nebude na Scramblerovi. Naše mise, nebo spíš jeho mise v naší redakci tento týden končí. Poslední větší akci jsme s ním absolvovali o víkendu, kdy se v Kolíně konala další soutěž v motoslalomu a my s Honzisem jsme se konečně zúčastnili. O tom ale více až v příštím vydání. Už teď můžu říct, že jsme si to parádně užili, i když heslo dne znělo "hlavně s tím na poslední chvíli neplácnout o zem".
Nechci být sentimentální, ale Scrambler mi přirostl k srdci. Svým pojetím mi parádně padl do ruky a za ty stovky a tisíce kilometrů s ním letos naježděnými jsem přesně pochopil, kdy co od něj mohu očekávat. A když jsme se s ním kdekoliv zjevili, vždy vzbudil pozornost. Někdo pohrdavě utrousil: "Jé, Ducati, to jste furt v servisu?" Jiný nadšeně přikyvoval: "Hmm, pěkný!" Ale nikdo ho nepřešel jen tak bez povšimnutí.
I když jsem na jaře pochyboval, jestli nebude Scrambler jen taková nepraktická leštěnka, nakonec se ukázalo, že s ním jde podniknout prakticky cokoliv. Takže příjemné léto v příjemné společnosti.
A i když jsem rád, že silnice jsou suché, musím se radovat nad tou deštivou frontou, co sem míří (nebo už zamířila) ze západu. Propršený víkend totiž po dlouhé době přinesl pódiové umístění našeho jezdce v MS silničních motocyklů.
Vždy mě potěší, jak sportovci, ale třeba i umělci nebo vědci z tak malé země, která nemá velehory, moře a jen dva autodromy, dokáží porážet a předčit sportovce, umělce a vědce ze zemí třeba mnohonásobně lidnatějších. Na to jsem fakt hrdej. Určitě za to může naše poloha, která nám zaručuje čtyři roční období. Tak si užívejte toho letně-podzimního, dokud je. Nebo pokud je?