---

Takže za hudebního doprovodu Jaroslava Ježka a Glena Millera mířím po „dé-jedna“ směr Brno. Oběma fenoménům jazzové a swingové muziky se úspěšně daří dostat mě do té správné nálady. Reprodukovaná hudba je ale jen slabý odvar toho, co mě čeká v depu akce na Kociánce. Fajn, jsou tu starý motocykly a auta. Hodně starý a velmi cenný. Takový jinde nejspíš neuvidíte. Rozhodně ne v České republice.

Jsou tu jezdci dobového vzezření. Odění do těch nejmenších, ale možná nejdůležitějších detailů, jako jsou kostkované ponožky, až po svršky. V některých případech i v dobových helmách. Je to paráda se mezi nimi pohybovat po depu a sledovat jejich diskuze nad jednotlivými zázraky techniky z dob, kdy slovo „elektronika“ existovalo jen ve fantazii několika vědátorů.

Jenže tím to nekončí, za doprovodu například Louise Armstronga se areálem (parkem) Centra Kociánka procházejí také dobově ustrojení návštěvníci, džentlmeni, dámy, a když jsou to celé rodinky, tak nechybí proutěný kočárek uložený proklatě nízko nad zemí.

Pánové a dámy z VAC Brno pořádají Brno–Soběšice jako přehlídku historických vozidel, osobně si ale myslím, že se jim celou akci podařilo posunout o úroveň dál, je to přehlídka určitého historického období. Až jsem si tam s digitálním fotoaparátem připadal tak nějak nemístně. Příště to bude chtít reportážní měchový aparát s bleskem na jedno použití, svitkový film, kostkované kalhoty a sako a za kloboukem ohromnou cedulku s nápisem „PRESS“. Pak to bude návrat úplně dokonalý.

Příjemné babí léto přeje
Petr Pour

 

---