---

Motorkářský sraz v Rusku nebo v některé z bývalých zemí SSSR je pro všechny obyvatele inkriminované oblasti něco jako invaze mimozemských civilizací. Motosrazů a akcí jim podobných je totiž v této části světa úplné minimum. Tedy na Rusko a všechny pobaltské státy asi tak pět ročně. Největší z nich pořádá už třináct let nejsilnější a především nejstarší motocyklový klub v Rusku, Night Wolves MC Russia. Akce nazvaná Bike Show se až do letošního roku konala u Kaliningradu, avšak letos pro ni pořadatelé vybrali nové, obzvlášť démonické místo – poloostrov Krym. Žádný kemp nebo oficiální areál, ale hodně zpustošený bývalý kamenolom. I přes pekelné vedro do něj dorazilo přes 5 000 motorek a 20 000 lidí!

Místo triček vodka
Night Wolves MC jsou hodně drsná partička, jejíž členové ještě pořád připomínají spíše postavy z Tarantinových filmů než evropský model motorkáře. Jsou jiní snad ve všem, protože si prošli ještě za komunistického režimu peklem, neboť soudruzi něčemu, co všemi aspekty připomínalo MC klub, rozhodně nefandili. Už v roce 1983 zakládající členové klubu organizovali nepovolené rockové koncerty a jezdili na bizarních chopperech s dlouhými předními vidlicemi vyrobenými ze zábradlí železničních vagónů. Oficiálně klub vznikl v Moskvě až v roce 1989. Dnes už je všechno jinak. Ve společnosti Night Wolves se nechávají fotit známé osobnosti a dokonce i Putin. Hoši už nejezdí na polorozpadlých Dněprech a unrrovkách, ale na nových Harleyích. Jediné, co jim zůstalo, je to, že si nedělají starosti s nikým a s ničím. Podle toho taky vypadal už osmý ročník jejich srazu. Už od samotného příjezdu. První věcí, která nás přivítala, byla cílená policejní razie v Podněstří (Tiraspol), kde bylo tolik radarů, že člověk si už nakonec ani nesundával helmu a pouze odevzdával předem připravenou částku. Obyvatelé tohohle „skanzenu komunismu“ žijí podle mě pouze z turistů a platilo se za všechno, včetně vyplnění bumážky na hranicích. Napříč Sevastopolem stály cca dvacetikilometrové fronty aut, mezi kterými se pomalu a zdlouhavě proplétaly tlupy motorek. To všechno jelo na sraz! Když jsme se nakonec dostali k vjezdu, zaplatili jsme 100 hřiven (250 Kč) na osobu a to bylo všechno. Chtěli jsme sobě i kamarádům koupit nějaká trička, odznaky nebo samolepky, ale nikde nic takového na prodej nebylo. Prý jestli chceme upomínkové předměty, máme koupit vodku, což jsme samozřejmě udělali.

Staropramen a žádný sprchy
Sraz na Krymu byl teda vážně zážitek. Všechno úplně jinak, než jak jsme zvyklí v civilizované Evropě. Povrch rozlehlého sraziště byl ze skal a hrubých kamenů, takže většina účastníků si stavěla stany na autech (ano, většina lidí dorazila auty). Ale stejně bylo v noci takové vedro, že se v nich nedalo spát. Kromě vedra byla v celém areálu už od setmění absolutní tma. Osvětlení totiž nikdo neřešil. Stejně jako alkohol v krvi. Policisté mimo areál pořád řešili všechno možné, ale na dechové zkoušky snad ani nebyli zařízení. Jídla i pití bylo dost. Nejrozšířenějším pokrmem byl beran a něco, co jsem vyhodnotil jako šašlik. Na žízeň se pil kvas - produkt vzniklý kvašením chleba. Měli ho všude v odpudivých cisternách. Když pak jednu vyprázdnili a chtěli vypláchnout, bylo její dno poseto vrstvou červů… Na opilství, což je jeden z místních národních sportů, se kromě tvrdého pilo české pivo. Ano, celý sraz 2800 km od domova byl obrendovaný logy Staropramen a Kozel. Půllitr vyšel asi na dvacet korun. Marlborky jsme kupovali asi za 23 Kč. Naprostou katastrofou byla hygiena. Tropické vedro, desetitisíce lidí a žádná sprcha, jen pár ToiToiek v celém areálu a jedna vodní cisterna s jedním kohoutkem. Prostě peklo! Ale když hardcore, tak se vším všudy. Motorek dorazila celkem slušná všehochuť, ovšem na počet vedly zcela jasně Jawy a Čízy. Na GoldWingách s neonovým podsvícením a zánovních Harleyích pak dorazila „ruská šlechta“. Zátylci a jejich fotomodelky vymódění jako z kultovního snímku Divočáci. Ti ale odjížděli na večer do hotelů. Přestaveb z Dněprů a Uralů, na které jsem se těšil, bylo velmi málo. O to víc ale bylo opravdu krásných motorkářek za řídítky litrových superbiků.

Apý tugédzrrr!
S programem si Rusové nijak zvlášť nelámali hlavu. Ve dne se nedělo prakticky nic kromě velké společné vyjížďky, při které jsme navštívili nejdůležitější památky Sevastopolu, velký vojenský přístav a hlavně vojenské námořní muzeum, kvůli kterému opravdu stojí za to ujet takovou štreku. Bomba! Rusové vůbec neřešili, že by na jejich sraz mohli dojet taky zahraniční účastníci, takže z pódia jste v pátek i v sobotu večer slyšeli jen ruštinu v podání ukrajinských a ruských skupin Arija, Alisa, King & Clown apod. Paradoxně jediný soubor, který veřejně užil i angličtinu, byli Alexandrovci s hitem Happy Together. Ruská výslovnost je možná ještě vtipnější než finská… V pátek večer se dostali ke slovu dokonce samotní pořadatelé. Večer byl totiž zakončen seriózním pro mě prvním motorkářským divadelním představením. Výpravnou ságou na motivy Mad Maxe se spoustou světelných a pyrotechnických efektů, ve které kromě profi herců hráli i samotní členové Night Wolves.

Jednou a…
Čechy tam brali úplně v pohodě a dokonce se chtěli i bavit. Za celou dobu srazu se nám nic neztratilo, ani nám nikdo nepoškodil bajky. Na rovinu? Byl to zážitek, ale jako cíl cesty bych si tenhle sraz příště nevybral. Pokud se tam ovšem budete třeba příští rok potulovat, neměli byste tuhle zkušenost vynechat. A velká rada pro všechny. S sebou na Krym velký kufr plný dvanáctek Plzní. Tyhle kouzelné válečky otvírají dveře všude, řeší problémy a ve finále vyjdou levněji než úplatky finanční, na které tam čeká úplně každý.
 

Fotogalerie

---