Jakub Nič
Text:
Jakub Nič Fotografie:
Pavel Šmíd

HoMo-legális aneb off road Hondy na notách

HM Moto – řada CRE 2010

Tento článek vyšel 1. října 2009
v ČMN 39, na straně 4, v rubrice TEST

Kroska doklady nepotřebuje, enduro na závody ano. Bohužel techničáky Hondy CRF nemají. Italská společnost HM Moto motocykly s křídlem ve znaku předělává a prodává homologované pod vlastní značkou. My je byli ve Francii, jako jediní z ČR, vyzkoušet u továrního týmu z MS enduro.


HoMo-legális aneb off road Hondy na notách

Chcete-li jezdit enduro, potřebujete motorku s techničákem. Chcete-li jezdit Hondu, máte tak trochu smůlu, protože Honda sice endura dělá, ale homologacemi se nezabývá, takže na start ofiko závodů se s ní stejně nepostavíte. Jedinou možností je koupit stroj HM Moto, které nově dováží pražská firma Auto Jarov a které technické průkazy mají.
HM Moto se na Hondy specializuje jako jediné a jelikož Honda nemá žádný oficiální tým pro MS enduro, je ten „háemácký“ považován za jediný oficiální. Mimochodem HM, což jsou písmena znamenající Honda & Montesa, vloni oslavilo 25 let existence. Založeno bylo v roce 1983, stejně jako já :-).

„ ...himl, to byl ale CéREs... ”

Blátomilcům měkýšovitým:
Nabídka endur a krosek je z dílen HM rozmělněna na homologovaná endura CRE F-X, jež vycházejí z hondích CRF-X, a na kategorii druhou, které se chytím až o odstavec níže.
Na „X“ motorky je přidán palubní počítač s otáčkoměrem na parádním informačním displeji (velké digitálky), mini motohodiny na pravé straně rámu, mezi hefty a objímky páček na řídítkách Italové vtlačili ještě nějaké ty čudlíky a hejblata na světla a blinkry, zrcátka neřeší. Světla i plasty jsou původní, jenom polepy překvapí právě nápisem CRE. Motor, podvozek, nastavení, management motoru je série, koncovky se montují se společným štítkem „HM – Leo Vince“.
A to podstatné/nepodstatné: zadní blatníček dostal kromě několika ledek k dobru i plastový povadlý ocásek čekající na šerednou hliníkovou RZ, vám do kapsičky přibude zalaminovaná kartička vesmíru známá jako TP. My měli k otřískání CRE F250X a CRE F450X (pro pomalejší, jako jsem já – původně Hondy CRF250X a CRF450X), přičemž dvěapůli ještě převrtali a bez jiného zásahu z 249 kubíků dostali 296 = CRE F300X. Čtyřipade převrtávají rovněž, a to na pětikilo, ovšem to jsme k testu připravené k mému hořkému žalu neměli.

gal_1_78.jpg

Blátomilcům hromotlukovitým:
Druhou kategorií jsou ostrá endura řady CRE F-R, která vycházejí z motokrosů CRF-R. Motokrosové motory jsou mnohem tvrdší, taky víc jedou, ale v lese je s nimi dřina. Jsou určené pro opravdové profíky „hromotluky“, kteří chtějí jet rychle, mají na motorku sílu a běžné enduro je na ně slabé a měkké.
Kromě nastavitelné spojkové páčky (lanková, nastavení se provádí dvěma šrouby s pomocí dvou C-klíčů – na trať docela vopruz) je na motokrosy navěšeno úplně stejné příslušenství jako na hravější sestry CRE F-X, zde bylo nutné přimontovat i ta světla....
Kromě endur posílá HM do světa na papírech i dva čtyřipade motárdy, opět soft a hard, a další motokrosy a endura prodávají i v objemech 150 a 230 kubíků, také pro děcka toho mají docela dost a dokonce v Itálii dělají i nádherná biketrialová kola.

„ Repelent na nudu ”

Kde, co a jak
My zkoušeli pětici v titulku jmenovaných. Na testování bylo sezváno pouze sedm (pravidlem je tak 20 - 30) vybraných redakcí z celé Evropy – a my byli, na pozvání Auta Jarov, jednou z nich! HM k testování využila ohromného zázemí MS enduro, které se tu jelo den předtím, ve francouzském nádherném hornatém městečku Saint Flour. Jak řekl doktůrek Kája ve filmu Slunce, seno...: „Tady je to krásný jako u nás v Krumlově.“ Centrum města ovládala endura, kam se člověk podíval, tam obláček modrého dýmu, fandily i babičky o holích. Přilehlé kopce vypadaly jako lidské mraveniště a trať vedla dokonce i kolem kostela.
K testování byl připraven zlomek trati kousek pod městem, část připomínající písčito-kamenitou MX trať, a našla se i nějaká ta mez, korejtko a kořen mezi stromy. Takže ideální kombinace všeho (kromě hnoje a bahna).

gal_2_78.jpg

Ergonomie v lati
CRE F-X jsou si velmi podobné, jsou štíhlé, řídítka mají oproti např. KTM volená užší a nižší. Já raději řídítka hodně vysoká a široká, ale musím uznat, že Hondy jsou natolik vlídné a čitelné, že by široká kormidla byla asi spíš na škodu. Hlavně v lese mezi stromy je nějaký ten centimetr znát.
Motorky zatáčí všechny velice intuitivně, snadno. Do náklonu koleny, ruce jen určují stopu. Stroje jsou velmi stabilní při krosu jak na hrubém kamenitém úštěpkovitém povrchu, tak v písku. Pod plynem není o stabilitě třeba polemizovat, motorka si jede jakoby sama, jezdec na ní nevlaje, protože podvozky umí schroupnout rozdílně dynamické zátěže bez velkého ladění. Normální hobík, když si nastaví řídítka a páky na sebe, nemůže brblat. Osobně bych vytkl akorát nenastavitelnou lankovou spojku, konkurence už má kapalinové, kde najít správnou polohu páčky trvá tři vteřiny.

gal_3_78.jpg

CRE F450X
Prvním rozcvičovacím strojem byla pro mě měkčí čtyřipade. Motorově má síly na normální lítání po lese až až, hlavně ale motor nebrní, jde krásně odspodu a roztáčí se jako elektromotor. Žádné kopance při podtočení. Převodovka jemná, akorát neutrál jsem míval problém najít. Odstupňování podle mě ideální, prostě sednete a neřešíte, co a jak. Není potřeba dlouhého zvykání.

gal_4_78.jpg

CRE F250X, CRE F300X
Tyhle dvě jsou až na průměr pístu totožné. Oproti čtyřipade překvapí (mě vždycky) hodně krátká převodovka, na jedničku se dá courat krokem, v lesním trialu fajn věc. Motory se oba vytáčí jako motorová pila a svou uštěkaností se podobají dvoutaktu (i když tolik nejedou), vyloženě chtějí otáčky. Celé zpřevodování i odstupňování je sesazeno tak, aby motor zvládl rozjezd v krizi snad i na trojku. Motory jsou gumové a pracovat s nimi je zábava. Člověk se sveze, není udřenej, a přitom to i docela odsejpá. Tříkilo jelo o nepatrný ždibíček lépe, já osobně bych to bez nálepky asi nepoznal, zvláště na té krkolomné trati, co jsme byli. Na rovině to je znát víc.
Shrnuto i s F450X, jsou to velmi dobře nastavené a sladěné stroje, na které stačí sednout a jet. Není třeba dlouhého zvykání, jsou zábavné, a o to jde, bavit se, mít z jízdy radost. Pak jste totiž rychlí a spokojení :-).

gal_5_78.jpg

CRE F250R, CRE F450R
A tohle jsou přestavěné motokrosy. Obě motorky jsou o poznání tvrdší, jak podvozkově, tak především na motorech. Čtyřipade je bez debat zabiják. Převodovky jsou o poznání rychlejší, spojky jdou mačkat tíž, motory jsou tvrdé, bez startérů, stačí malinko podtočit a okamžitě se za velkého tlesku zastaví. Pocitově jsou tyto ostré věci mnohem méně přátelské, jsou zbrklejší a uskákanější, chtějí vyloženě jet, normální hobík jim to kazí.
Motor buď jede, nebo nejede, něco mezi tím nezná, a stejně je to i se zatáčením. Zatímco modely „X“ jsou hravé a zatáčí, jak jsem říkal, intuitivně, erka je potřeba vést tvrdě. Pošlete-li je do tobogánu, musíte to udělat pořádně, něco polovičatého a nejistého se jim nelíbí. Zkrátka k těmto strojům si rozhodně pořiďte i posilovnu – především ke 450, protože kdo nemá v každé ruce Pepka Námořníka, nemá nárok. Taky jsem z toho slezl po půl hodině úplně KO. Profíci ale budou spokojeni. Mimochodem, nějaký Mika Ahola se na téhle motorce letos stal mistrem světa v enduru. Znáte ho někdo? :-)

Speciální díky: Hondě Jarov za pozvání, klukům z HM za pohodový přístup a omyté motorky, Pavlovi Šmídovi za psychickou podporu a super fotky z trati a konečně i ČMN dodávce (speciálně pak jejímu turbu, které funělo, leč nevydechlo), že nám na ten čtyřdenní 3000 km dlouhý výlet poskytla ubytování, teplo a světlo.

Vyšlo v ČMN 39/2009


PŘEHLED ČLÁNKŮ
Vražedné horko
ČMN 16/2018 - Petr Pour
Stěna smrti
ČMN 15/2018 - Petr Pour
Svůj vlastní PETbag
ČMN 14/2018 - Petr Pour
Sbal se a vypadni
ČMN 13/2018 - Petr Pour
Horko na Manu
ČMN 12/2018 - Petr Pour
Moto MXGP
ČMN 11/2018 - Petr Pour
O krizovkách
ČMN 10/2018 - Petr Pour
O živé historii
ČMN 9/2018 - Jan Rameš
Touha zvítězit...
ČMN 8/2018 - Petr Pour
Holografický zážitek
ČMN 7/2018 - Petr Pour
Díky, přátelé
ČMN 6/2018 - Petr Pour
Sezona začíná
ČMN 5/2018 - Petr Pour
Krásu nechceme
ČMN 4/2018 - Petr Pour
Likvidační Dakar
ČMN 3/2018 - Petr Pour
Spojuje Dakar?
ČMN 2/2018 - Petr Pour
Bomby na nový rok
ČMN 1/2018 - Petr Pour
S dvacítkou na krku
ČMN 26/2017 - Petr Pour
Nejkrásnější dárek
ČMN 25/2017 - Petr Pour
O budoucnosti
ČMN 24/2017 - Jan Rameš
Přetažený šrouby
ČMN 23/2017 - Petr Pour
 Dobrá volba
ČMN 22/2017 - Petr Pour
Nebe a Peklo
ČMN 21/2017 - Petr Pour
Táhni a srůstej
ČMN 20/2017 - Petr Pour
Do dodávky
ČMN 19/2017 - Petr Pour
Cestovat na motorce je radost i utrpení!
ČMN 18/2017 - David M. Bodlák
Hurá do dějin
ČMN 17/2017 - Petr Pour
Smutný úvod
ČMN 16/2017 - Petr Pour
Tunelem se nesvezem
ČMN 15/2017 - Petr Pour
Nepopulárně populární
ČMN 14/2017 - Petr Pour
A přece se točí
ČMN 13/2017 - Petr Pour
Další články »
© 1999 - 2024 Bikes Media s.r.o.
.